Kdybychom se řídili „Výzvou jedenácti“, tak se budeme řízeně promořovat deset let. Je to nesmysl, varuje imunolog Hořejší

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Václav Hořejší

Tento týden se začala rozvolňovat tuhá protipandemická pravidla. Riskujeme tak další vlnu epidemie? Molekulární imunolog AV ČR v Interview Plus přiznává, že ho rozvolňování děsí.

„Trochu mě děsí, že by se koncem května už měly otevřít vnitřní prostory restaurací a umožnit některé už poměrně velké akce, tedy s ne více než 50 účastníky… Myslím, že to je rizikové. Hlavně tyto dvě věci by mohly způsobit, že by počet případů, těžkých průběhů a fatalit znovu narostl. Doufám, že to vláda a její poradci mají dobře promyšlené,“ říká imunolog Václav Hořejší v Interview Plus.

Věří, že kdyby se to (po 14 dnech) zhoršilo, tak by kabinet musel sáhnout k opatřením, která by rizikové chování lidem zase zakázala. „Nedokážu si představit, že by naše velice dobré výsledky, které patří k nejlepším v Evropě v ochraně obyvatelstva, vláda zase promarnila,“ dodává.

Změna rozvolňování naplánovaných opatření o 14 dní Hořejšího osobně překvapila, víc by se mu líbil původní plán. „Ten rychlejší mě překvapil. Zdálo se mi, že ministři jsou pod nějakým tlakem skupin, které usilují o menší ekonomické ztráty, třeba v oboru pohostinství nebo cestovního ruchu. Podle mého názoru je to riskantní, ale odpovědnost nese vláda, takže je to na ní. Možná, že má pravdu a nic hrozného se nestane... Je to tak 1:1, ale teď to opravdu neví nikdo.“

Vědec doufá, že se i přes uvolňování opatření zavedená s nouzovým stavem nepřestane testovat. Dokonce by vyhledávání nemocných a jejich kontaktů mělo být ještě intenzivnější. „To je totiž to nejdůležitější a nesmí se to zanedbat.“

Výzva jedenácti je nesmysl

Velké výhrady má molekulární imunolog k Výzvě jedenácti: lékaři Univerzity Karlovy veřejnosti a se svými kolegy napsal výzvu novou. Proč? „Zaštítili se jménem Univerzity Karlovy, a když to čtete, jakoby mluvili jménem většiny lékařů, kteří na univerzitě pracují… To považujeme za neférové,“ vysvětluje.   

„Autoritativním způsobem říkají: takto se to musí dělat a tak to bude… A jejich (teze), podle které musí virus projít celou populací, aby tady byla řízená kolektivní imunita, to je názor, se kterým rozhodně nesouhlasíme.“

Nechce dál mluvit za ostatní, a tak přidává pouze osobní názor: „To je úplně špatně a tento názor je škodlivý. Nezastávají ho ani žádní světoví odborníci, a neřídí se tím ani žádný stát na světě. Správná strategie je, co nejagresivněji vysledovávat jakékoli stopy viru v populaci, chytit všechny případy a pokud možno jejich kontakty, použít chytrou karanténu a izolaci, tedy tak, aby případů bylo co nejmíň.“  

Příznivá čísla máme kvůli karanténě

Těm, kteří říkají, že se kvůli 200 mrtvým a 7 tisícům nakažených, kterých je míň než v sezónní chřipce, zavřela celá země, pak imunolog vzkazuje, že si pak ale vůbec neuvědomují, že takto příznivá čísla jsou u nás jen kvůli přijatým restriktivním opatřením. „Kdybychom to nechali být a chovali se, jako kdyby to byla ta chřipka, tak bychom byli ve stejné situaci, jako je dnes New York nebo severní Itálie.“  

Je možné, že se s koronavirem budeme muset naučit žít a jen tak se ho nezbavíme. „Je to samozřejmě možné, ale případů musí být co nejméně. Protože ta infekce je skutečné závažná, smrtnost je nejméně 10krát vyšší než u sezónní chřipky, a když bude fungovat chytrá karanténa, tak věřím, že je možné zachytit prakticky všechny nemocné.“

Na studiích, kterých zatím není ani na světě mnoho, ale budeme mít „čísla“ i z té naší, se prý ukáže, že zatím chorobu prodělal jen zlomek procenta populace. A představte si, že bychom řízeným způsobem promořovali populaci tak, aby ji prodělalo nejméně 70 % lidí. To bychom ale dělali 5 nebo 10 let.“

Promořovat? Ale se 100 tisíci mrtvých

Kdybychom prý chtěli, aby bylo do konce roku těchto 70 % lidí v zemi promořených, a povzbuzovali je, aby chodili třeba na fotbal, „tak tady máme 100 tisíc mrtvých. To si ale žádná vláda nevezme na svědomí. Oproti tomu, když budete chtít mít co nejmenší výskyt, tak to bude trvat dlouho. Navíc, pokud je to tak, že protilátky u toho, kdo covid-19 měl, za 2–3 měsíce poklesnou natolik, že už nebudou fungovat (a to optimisticky předpokládám, že vůbec fungují, což taky není vůbec jisté), tak bychom promořenosti nedosáhli nikdy.“  

Postačí lidem dodržovat to základní: nosit roušky tam, kde můžete někoho nakazit, udržovat dvoumetrové rozestupy (sociální distanc) a mýt si ruce? „Pokud by se řeklo: noste roušky jen tam, kde je to třeba, tak by to lidi nenosili skoro vůbec. Pozoruji, že už teď se to tak trochu děje. Je hloupost nosit roušku na chodníku tam, kde je někdo vzdálený 200 metrů. Ale pokud ji někdo mít nebude, protože někoho potká co dvě minuty, tak to svádí k tomu, že to lidi budou flinkat ještě víc.“

Hořeší prý doufá, že lidé budou ve vlastním zájmu dodržovat i dvoumetrový distanc ve frontě. „Přimlouval bych se za to, aby to třeba městští strážníci vynucovali, protože to je slabý bod celého procesu a už dnes se nedodržuje, natož když se pak otevřou zahrádky restaurací. Aby lidé nebyli tak nahuštěni…, abychom nesklouzli k tomu českému lajdáctví, ke kterému se už schyluje,“ dodává molekulární imunolog.

Kdy by mohl být lék a kdy vakcína? Proč souhlasí s názorem hygieniků o chytré karanténě? Poslechněte si v audiozáznamu Interview Plus Veroniky Sedláčkové.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související