Kdo stavěl Zeď nářků?

V roce 19 př.n.l. nechal judský král Herodes Veliký (74 př.n.l. – 4 př.n.l.) přebudovat jeruzalémský chrám a jeho okolí. Součástí rekonstrukce bylo i rozšíření plošiny, na níž chrám stál. Herodes údajně nařídil vybudovat i nové opevnění. Paradoxem bylo, že jako cizinec pocházející z Edomu měl Herodes vstup do chrámu zapovězen. Výsledek své impozantní renovace celého komplexu si tak mohl prohlížet jen zvenčí.

Když Římané v roce 70 n.l. Jeruzalém dobyli a chrám vypálili, zbyla z původního komplexu jen zeď stojící na západní straně. Tato Západní zeď označovaná také jako Zeď nářků, se stala jedním z nejposvátnějších míst židovského náboženství. K modlitbám k ní přicházejí vyznavači judaismu z celého světa. Někteří vkládají modlitby zapsané na kousek papíru do skulin mezi kameny ve zdi v naději, že se jim tak jejich tužby snáze splní.

Na základě dosavadních informací se zdálo, že zeď nechal skutečně postavit Herodes Veliký. Nejnovější výzkum izraelských archeologů ale tyto představy vážně zpochybnil. Pod základy Zdi nářků narazili vědci na mince ražené dvacet let po Herodově smrti. To znamená, že přinejmenším západní část hradeb Jeruzalémského chrámu budovali až Herodovi následníci.

Už dříve zastávali někteří historici názor, že Západní zeď vznikla až za vlády Herodova vnuka Heroda Agrippy I. Odvolávali se na svědectví dobových textů, jež sepsal židovský historik Iosephus Flavius. Flaviovi však věřil jen málokdo. Nález mincí v základech Zdi nářků mu dal zapravdu.

Tento nález nijak nesnižuje zásadní roli, kterou Herodes Veliký sehrál při zásadní přestavbě jeruzalémského chrámu. Vždyť i Iosephus Flavius psal o této rekonstrukci jako o „největším díle, o jakém kdy svět slyšel“.

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo Českého rozhlasu Leonardo, který měl premiéru v pátek 2.12.2011 v 9:00.