Každodennost dvora přemyslovských knížat a králů

5. prosinec 2014

Všední i sváteční dny přináší do lidských životů mnoho podnětů, které je možné zachytit, ale ještě více jich člověku unikne. Stejné limity měli i středověcí kronikáři, kteří nemohli ve svých dílech popsat všechny detaily dní. O to více může překvapit rozsah témat knihy Přemyslovský dvůr.

Přemyslovský dvůr je autorským i editorským dílem PhDr. Dany Dvořáčkové, Ph.D. a PhDr. Jana Zelenky, Ph.D., kteří přizvali ke spolupráci téměř tři desítky dalších vědců z několika oborů. Právě propojením jednotlivých disciplín mohou dosud propátrané prameny nabídnout nové informace.

Kroniky, legendy a kde je skutečnost?

Příkladem může být hagiografický pramen, nejstarší legenda o sv. Václavovi, kde je popsán sen jistého chromého kupce. Ve spánku se mu zjevil svatý Václav, který ho poslal do Prahy, aby se zde poklonil jeho hrobu a tak se uzdravil. Chromý muž se nechal naložit na vůz, s karavanou do města skutečně přijel a podle legendy se také uzdravil. Zatímco teolog bude na pramen pohlížet jako na doklad zázraku, historikovi nabízí informace o způsobu dopravy na dlouhé vzdálenosti.

Čtení písemných pramenů je věnován první tematický okruh knihy Realita, fikce a ideály, kde se dozvíte o zdrojích informací, dvorské literatuře, ideálu rytíře, i lásce ve dvorském světe. Neschází zde ani požadavky na ideální ženu a manželku nebo zastavení u vnímání sexuality. Nejen o ideálech jsme si povídali ve studiu také s Danou Dvořáčkovou a Janem Zelenkou, jak si můžete poslechnout.

Lidé na dvoře

Druhým velkým tématem jsou lidé, kteří se na dvoře pohybovali. Nedozvíte se jen o panovníkovi a jeho rodině, ale také šlechticích, duchovních a dalších dvořanech, kteří ke dvoru patřili a bez nichž by ani nemohl fungovat. Součástí je také představení pozice dětí u dvora, kde Pavlína Mašková nabízí pohled archeologů na hračky, jak zaznělo také v Magazínu Leonardo Civilizace. Hračkám se budeme ve vysílání ještě věnovat.

Kniha Přemyslovský dvůr

Nechť se udělá pudr

„Pro zvýraznění barvy tváří vezmi kořen červeného a bílého posedu, očisti jej, nasekej najemno a usuš. Potom z něj udělej prášek a smíchej s růžovou vodou. Natírej to na tváře bavlněnou nebo velmi jemnou lněnou látkou a tváře zčervenají. Červená barva se vyrábí pro ženu, která má přirozeně bílou pleť a postrádá v obličeji červeň, takže přidáme-li trochu nepravé běloby, vystoupí červená barva, jako kdyby byla přirozená…“

S překladem Zdeňka Žaluda jsme otevřeli další velké téma knihy Péče o rodinu a dvůr, kde se dozvíte o tom, co se jedlo a pilo, o módě a látkách, hygieně a vnímání zdraví. Zajímavou podkapitolou je vnímání věku, stáří a stárnutí ve středověku, které zpracoval Martin Nodl. V některých ohledech se vnímání věku příliš nezměnilo, jak v rozhovoru Martin Nodl také prozradí, ale oslavy narozenin ve středověku rozhodně nehledejte.

V některých ohledech bychom se od našich předků mohli učit, stačí nahlédnout do Zbraslavské kroniky, kde Petr Žitavský upozornil na význam všech věkových struktur v kolektivu: „A když ho král viděl vstávat, obrátil se na opata se slovy: „Co bude dělati v mém klášteře tento mnich, který stářím sešlý brzy zemře a už nyní sám o sobě schází?“ A opat mu odpověděl: „Do nových klášterů se vhodně vysílají takoví mužové, neboť pohledem na jejich vyspělost jsou ostatní podle jejich mravů vždy povzbuzování k dobrým skutkům; vždyť dobrými příklady starších nejednou dostupují vrcholu ctností mysli mladších. My zkrátka, když pečlivě zkoumáme všechny dobré skutky starších, směřujíce k výšinám ctnosti zřejmě máme prospěch z jejich napodobení.“

Středověk v období 10. až 14. století můžete poznávat také prostřednictvím slavností na dvoře i kapitoly Dvůr v prostoru, kde jsou probírány nejen sídla a další místa, kde panovníci a dvořané přebývali, ale také cestování, zakladatelství a zbožné fundace. Mnohé kapitoly jsou dokresleny překlady písemných pramenů, některé z nich byly tímto způsobem zveřejněny poprvé.

Zleva prof. Eva Semotanová, RNDr. Eva Plešková a editoři knihy Přemyslovský dvůr PhDr. Dana Dvořáčková,Ph.D. a PhDr.Jan Zelenka,PhD.

Poznat běh všedních i svátečních dní dvorské společnosti můžete také prostřednictvím projektu Dvory a rezidence ve středověku na webu Leonarda, který dokumentoval práci Výzkumného centra Dvory a rezidence ve středověku Historického ústavu AV ČR.
V příštím roce se společně zaměříme také na životní úroveň dvorské společnosti, které bude patřit další z pravidelných kolokvií pořádané tímto centrem.

autor: Adriana Krobová
Spustit audio