Každá válka vyvolá v populaci něco, co by se dalo nazvat jakousi vakcinací, přibližuje psycholog Štrobl
Poslední dobou ubývá klidných a bezstarostných dnů. Počátkem roku 2020 se vedly debaty o řešení covidové krize, kterou vystřídala krize války na Ukrajině spojená s energetickým problémem a vzrůstající inflací. Česká politická scéna k uklidnění také příliš nepřispívá.
Podle Jakuba Rákosníka z Ústavu hospodářských a sociálních dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy nelze období krizí omezit pouze na poslední dva roky.
Jakub Rákosník, člen Ústavu hospodářských a sociálních dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
Patrik Eichler, novinář a komentátor z Masarykovy demokratické akademie blízké ČSSD
Daniel Štrobl, bývalý vojenský psycholog a psychoterapeut
„Už patnáctiletí žijeme v cyklu krizí. Mám obavy, že jednou naši potomci historikové budou psát, jako my píšeme o mizerných 30. letech, tak oni budou psát o mizerných 10. letech 21. století, protože ono to začalo zhruba v roce 2008, tedy tou závažnou finanční krizí. Pak vám přijde migrační krize a přehoupne se do krizí současných,“ říká Rákosník.
Čtěte také
Je však ale přesvědčený, že to, co v Česku v posledních letech prožíváme, není zcela běžný průměrný krizový stav.
„Přesto, že vždy jako historik zdůrazňuji, že každá generace je přesvědčená o tom, že žije v těžkých časech, tak ale musím říct, že poslední dekáda je vskutku v mnoha směrech netypická v porovnání s tím, na co jsme si zvykli v 90. letech, kdy se zdálo být přesvědčivé, že stojíme na konci dějin, a kdy liberální demokracie vítězně táhla světem,“ míní Rákosník.
Konec blahobytu?
90. léta lidem slibovala už jen lepší časy, jak uvádí Patrik Eichler, novinář a komentátor z Masarykovy demokratické akademie blízké ČSSD. Tento slib však nebyl bohužel naplněn a přišla generace, která říká, že bude ještě hůře.
Čtěte také
„Je možné, že buďto my, nebo naše děti zažijí kolaps civilizace, který je naprosto nepředstavitelný. Dnes nám mladší generace říká, že jí nejde o sociální práva. Vidí ale potraty v Polsku, vidí útoky na menšiny definované lidskými právy a vidí i velkou krizi klimatického rozvratu. Potýkáme se s tím, že stát je nepřipravený těmi předvídanými prostředky reagovat nejenom na sociální krize, protože už to do velké míry vzdal, ale právě i na krize přímo ohrožující lidský život,“ tvrdí Eichler.
Lidé zažívají různé stupně krizí neustále, ale vždy je vnímají různými způsoby. Podle Daniela Štrobla, psychologa a psychoterapeuta, který sloužil i jako vojenský psycholog, byli ale lidé během světových válek mnohem lépe psychicky vybavení.
Generace před námi přijímaly svět možná s větší schopností unášet bezmoc a nevnímat ji jako selhání.
Daniel Štrobl
„Každá válka vyvolá v populaci něco, co by se dalo nazvat jakousi vakcinací. To znamená velkou snahu žádnou válku nevyvolávat. A to je jeden z momentů, kterým teď žijeme. Vakcinace po druhé světové válce v Evropě, zdá se, vyprchala, a my nyní čelíme krizi, která tady 60 let nebyla a pro kterou nemáme jakýsi zkušenostní aparát,“ vysvětluje Štrobl.
Neschopnost snášet krize
Hlavním důvodem je podle něj bezmoc, kterou dnešní generace není schopná snášet, ale dříve byla na denním pořádku.
Máme pocit, že jakákoliv krize musí mít řešení.
Daniel Štrobl
„Zatímco generace před námi, i s ohledem na to, jaký život měly – mám na mysli například vysokou dětskou úmrtnost, nižší dobu dožití, infekční nemoci a řadu věcí, které byly mimo kontrolu tehdejších lidí –, přijímaly svět možná s větší schopností unášet bezmoc a nevnímat ji jako selhání. Asi by se to dalo nazvat větší mírou pokory,“ říká Štrobl.
Čtěte také
Sám také věří, že generace „Husákových dětí“, tedy lidí narozených v 70. letech, se stala tzv. vítěznou generací, která tu je dodnes.
„Máme pocit, že jakákoliv krize musí mít řešení, pokud možno rychlé řešení, a musí se vždy vrátit k úspěchu. Dějiny nás ale učí, že takto to nikdy nechodilo a ani teď to tak chodit nebude. Neboli to, že dnešní krize snášíme přece jen o něco hůře než naši předci, mimo jiné souvisí s tím, že jednoduše neumíme unášet bezmoc,“ dodává Štrobl.
Jak si udržet duševní vyrovnanost a přežít krizovou dobu? Poslechněte si celý pořad Souvislosti Plus v audiozáznamu. Moderuje Patricie Polanská.
Související
-
Smrt potkáme každý. K nemocným proto mějme respekt a úctu, měli by vnímat naši lásku, říká psycholog
Téma doprovázení vážně nemocných v rodině je něco, čemu se možná podvědomě mnozí vyhýbáme. Ale pak přijde chvíle, kdy musíme sami bojovat nebo se snažit být nápomocni.
-
I Ježíš se narodil v době krize. Goldflam, Holmerová, Matějčková v adventním speciálu Jak to vidí...
Advent vždy představoval duchovní přípravu na Vánoce, čas rozjímání a dobročinnosti. V jakém duchu se předvánoční čas nese v posledních letech? Zvítězil konzum?
-
Radko Kubičko: Vláda musí zajistit nikoli levné, ale dostupné energie. Jinak riskuje horší krizi
Svět už prošel za poslední léta mnoha otřesy, ale co se na něj řítí nyní, je ohrožující. Hlavně pro svět demokratický, jehož lídři se nemohou spolehnout na neodvolatelnost.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.