Každá nastupující totalita skauting zrušila a zakázala. Dokonce třikrát, vypočítává historik

Skautské počátky najdete ve Velké Británii, v českých zemích byl zakladatelem a prvním propagátorem středoškolský profesor Svojsík, který organizaci dal jméno Junák. „Skauting je plodem 20. století. Symbolem návratu do přírody, snahou o dokonalost tělesnou, duševní a duchovní, tedy rozvoj osobnosti v celistvosti,“ popisuje historik a politolog Stanislav Balík.

Při vzniku první republiky stáli i skauti, dokonce k tomu byla vydána poštovní známka. „Pokud srovnáme náš a zahraniční skauting, tak jinde byla pro skauty definována povinnost vůči Bohu, což se u nás nestalo. Začala se tam sice dostávat ve 30. letech minulého století, po skončení 2. světové války a naplno v 90. letech,“ vysvětluje Balík. 

První byli nacisté

První útok na skauty přišel s nástupem nacistů a se začátkem konce Československé republiky. Organizace tak byla zrušena rozhodnutím K. H. Franka v říjnu 1940. Skauti byli ale rozehnáni, a zakázány byly i jejich letní tábory, ještě dřív.

Čtěte také

České skautky, které psaly dějiny. Poslechněte si příběh tří skautských náčelní

Oni se nevzdali a jejich vlastenectví je přivedlo „do domácího i zahraničního odboje,“ tvrdí historik. „Stali se členy partyzánských skupin i zahraničních armád. V Londýně, tedy už v exilu, Junák dál pracoval. Několik stovek skautů navíc za svou lásku k vlasti a podporu svobody zaplatilo vlastním životem.“

Po skončení války byl Junák obnoven a vznikly stovky nových oddílů, počet členů byl dokonce čtyřnásobný oproti období před válkou.

Druhý útok následoval po komunistickém převratu v únoru 1948. „Komunisté ale velmi toužili, aby Junák jejich převrat podpořil,“ konstatuje historik. „To ale nešlo, protože skauti měli zásadně odlišná ideová východiska,“ dodává.

Čtěte také

Na jaře 1968 obnovili skauting v Budějovicích. Stihli ale jen dva letní tábory a dostali zákaz

V roce 1950 tak byli skauti opět zakázáni. Jejich vztah k demokracii a ke svobodě byl nepochybný, proto se také „řada z nich dostala do uměle vykonstruovaných politických procesů,“ uvádí historik.

Další lidské oběti za ideály následovaly, zhruba 600 skautek a skautů bylo odsouzeno za protikomunistické smýšlení a další aktivity. S dalšími nadějemi tak byli skauti znovu obnoveni v době pražského jara 1968 – pak ale přišla normalizace a třetí zákaz činnosti, který trval až do prosince 1989.

Na otázku Jak to bylo doopravdy, jestli měli být čeští skauti opakovaně zlikvidováni, historik a politolog Stanislav Balík odpovídá: „Měli, zcela jednoznačně. Každá nastupující totalita je zrušila a chtěla zlikvidovat. Naštěstí se jim to nepovedlo“.  

Víc se dozvíte v audiozáznamu pořadu Jak to bylo doopravdy Ivany Chmel Denčevové. Vysíláme ho v repríze.