Jak se Spejbl a Hurvínek stali cílem nacistické pomsty. Autor skončil ve vězení, loutky v trezoru
Po řadu desetiletí provázely nejen děti loutky Spejbla, Hurvínka a Máničky. Jejich popularita pramenila ze slovních hříček a úsměvných skečů. Divadlo obecně hrálo v naší historii důležitou roli. Jeho významu porozuměli jezuité stejně jako obrozenci. Ovšem málokdo si uvědomoval, že sdělovat „vyšší myšlenky“ může i divadlo loutkové. Pro nacisty bylo překvapivé, že je třeba zasáhnouti i proti zdánlivě nepolitickým loutkám, říká v Jak to bylo doopravdy historička Pavla Plachá.
Josef Skupa, herec a režisér, založil své loutkové divadlo v Plzni roku 1930. Absolvent uměleckoprůmyslové školy okouzlený divadlem už měl v té době za sebou dráhu výtvarníka v Loutkovém divadle českých Feriálních osad stejně jako zkušenosti dramaturga, režiséra a organizátora.
Podle hosta pořadu historičky Pavly Plaché byl Josef Skupa velký vlastenec. „Nejprve vystupoval počátkem století s loutkou Kašpárka, později přišly loutky Spejbla a Hurvínka, kteří zobrazovali setkávání a střetávání dvou generací. V této tradici pokračoval i v období nacistické okupace,“ říká a pokračuje:
Čtěte také
„V prvních letech okupace se pro toto divadlo nic zásadního nedělo. Obecně pro okupanty divadlo nepředstavovalo, například ve srovnání s filmem, žádnou velkou prioritu.“
To se později změnilo. Nacistická okupační správa už roku 1941 obdržela několik udání na Skupovo divadlo, ale prozatím to neznamenalo žádný větší problém.
„Protektorátní četník monitoroval divadlo a upozornil na nevhodnost některých her, ale úředníci to vyhodnotili tak, že není třeba zasáhnout. Ale doporučili ostřejší dohled,“ přibližuje historička.
Udání i od Čechů
Zlom pak nastal roku 1943, kdy pohár trpělivosti nacistů přetekl. Ostatně napomohlo tomu také několik dalších udání – častokrát od samotných Čechů, kteří neváhali kolaborovat s nacisty. V jedné zprávě agenta se tak můžeme dočíst:
„Češi projevující přátelský vztah Němcům stále znovu a znovu upozorňují na to, že taková představení zničí více, nežli lze vybudovat za celý rok práce na výchově českých lidí k říšskému myšlení.“
Následovala zpráva bezpečnostní a zpravodajské služby SS, která byla výčtem údajných provinění proti říšské převýchově a konkrétní repliky a texty, které v jednotlivých hrách zazněla.
Zatčení a uvěznění
Josef Skupa byl 18. ledna 1944 zatčen s odůvodněním, že prostřednictvím svého divadla šíří mezi obyvatelstvem říši nepřátelskou propagandu. Čekalo ho vězení, stejně tak i jeho manželku Jiřinu.
Čtěte také
Divadlo bylo úředně zrušeno, zbytek souboru byl totálně nasazen a samotné loutky Spejbla a Hurvínka byly při domovní prohlídce zabaveny a uvězněny taktéž – až do konce války byly v trezoru plzeňské úřadovny gestapa.
Josef Skupa se konce války dožil, zapojil se do nově založeného rozhlasového vysílání v Plzni a Divadlo Spejbla a Hurvínka našlo na podzim 1945 své nové působiště v Praze, kde působí i v současnosti.
Na otázku pořadu, zda se Spejbl s Hurvínkem nestali předmětem nacistické pomsty, historička Pavla Plachá odpovídá:
„Staly. Svědčí to o tom, že nacistický totalitní režim se nezastavil před ničím. Nepřipouštěl žádnou svobodnou tvorbu a proti těm, kdo se nechtěli přizpůsobit, zasahoval tím nejtvrdším způsobem. Zároveň se nacisté snažili využít (či zneužít) i tyto dřevěné loutky pro svou vlastní propagandu.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
