Káva jako ďábelský nápoj. Švédsko ji v 18. století zakázalo, dnes je na špici ve spotřebě, říká lékař

Původ kávy není zcela prověřený. Známý je pouze příběh, u kterého se experti nedokážou shodnout, zdali jde o pověst, nebo reálnou historii.

„900 let před naším letopočtem v Etiopii hodili pastevci zrnka nebo větve kávovníku do ohně a vonělo jim to,“ popisuje domněnky gastroenterolog Pavel Kohout, který je zároveň i garantem českého Institutu kávy.

Čtěte také

Nejlepší káva je sedm až deset dní po pražení. My pražiči říkáme, že se nejdřív musí „vyprdět“, vysvětluje majitel pražírny Lokaj

Silné nabuzující aroma je natolik zaujalo, že z něj místní začali posléze vyrábět nápoj. Semena drtili kamenem a pražili. „Protože to bylo v místě, které se jmenovalo Kafa, tak se tomu od té doby říkalo káva,“ dodává lékař. Okolo 6. století pak začali v Etiopii a v Jemenu kávu systematicky pěstovat.

První plantáže vznikly v arabském světě na přelomu prvního tisíciletí našeho letopočtu. „Arabové si velice hlídali, aby ji někdo jiný neměl. Byl to nápoj, který je stimuloval,“ říká expert. Jejich snaha ale jednou stejně vyšla vniveč.

„V 15. století se ji podařilo ukrást a přivézt do Cařihradu, do Turecka,“ doplňuje. V dnešním Istanbulu se tak v roce 1475 otevřela první kavárna na světe.

Cesta do Evropy

Kradlo se ale dál a po nějakém čase se k nevšední surovině dostali benátští kupci, kteří dovezli kávu do Evropy na začátku 17. století.

V Benátkách se první kavárna otevřela v roce 1945, ve Vídni v roce 1686 a poprvé v Praze v roce 1714. „Jmenovala se U Zlatého hada, ale dnes už tam není. Nacházela se naproti Klementinu,“ vzpomíná vědec.

Čtěte také

Dobrou kávu poznáte ze srovnání flat white a cappuccina, radí barista Adamčík

Ne ve všech zemích se ale setkala s velkým úspěchem. Někde ji lidé považovali dokonce za ďábelský nápoj. „Třeba ve Švédsku platil zákaz. Král Gustav III. ji pokládal za ďáblovo dílo a chtěl i nebezpečnost kávy a čaje prokázat,“ vysvětluje Kohout.

Panovník se proto rozhodl podniknout experiment. „Vzal dva zločince, kteří byli odsouzeni na smrt, a do jednoho z nich naléval 30 šálků kávy denně a do druhého 30 šálků čaje. A sledovali je dva lékaři,“ vypráví. Zdokumentovaná je jen smrt obou lékařů a krále Gustava III. v roce 1792. „O osudu zločinců se neví,“ dodává expert.

Dnes paradoxně patří Švédsko společně s ostatními skandinávskými zeměmi v pití kávy na špici. „My jsme docela na chvostu. Průměrný Čech vypije okolo 370 až 450 šálků kávy za rok. To není moc,“ směje se Pavel Kohout.

Poslechněte si celé Studio Leonardo v audiozáznamu.