Kateřina Perknerová: Vláda versus prezidentští kandidáti

28. červenec 2022

A je to venku. Vláda předloží sněmovně novelu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 330 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura sdělil, že dodatečné výdaje ve výši 115 miliard jsou maximum možného. Nečekaná štědrost pravicového kabinetu se vztahuje k situaci, kterou nikdo nemohl predikovat. Putinova válka na Ukrajině a ruské plynové vydírání dramaticky zvýšily ceny energií.

Ministři museli přistoupit k pomoci občanům, s níž nepočítali. Ne vždy uhodili hřebíček na hlavičku, jako v případě zrušení silniční daně a přechodného snížení spotřební daně na benzin a naftu. Tato opatření nepřinesla prakticky žádný efekt.

Čtěte také

S kritikou se setkal i jednorázový pětitisícový bonus na děti do 18 let. Sociální energetický tarif, jehož rámec ve středu posvětil Senát, vypadá nadějně, avšak zatím nejsou známy jeho parametry. Určitě pomůže odpuštění poplatku na obnovitelné zdroje.

Otazník zato visí nad přešlapováním vlády kolem mimořádného zdanění energetických firem a bank, kterým v důsledku války neúměrně rostou výnosy. Aktuálně jsme se například dověděli, že česká a slovenská UniCredit Bank vykázala za letošní první pololetí čistý zisk 4,2 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 45 procent.

Populistická nota

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula řekl Deníku, že sektorová daň by mohla platit od příštího ledna. Zatím to tak ale nevypadá. Přitom kdyby k uvalení berně Fialův tým přistoupil, uvolnily by se mu ruce. Třeba na jednání s odboráři. Nejde o to, aby přistoupil na jejich požadavek plošného přidání všem zaměstnancům státu. Naopak mohl by přijít s velkorysou diferenciací.

Čtěte také

Je jasné, že životní náklady se zvýšily všem, kuchařkou ve školní jídelně počínaje a ministerskou úřednicí konče. „Nevidíme důvod, proč by jedna skupina měla dostat deset procent, jiná méně a někteří možná vůbec nic,“ pravil po jednání odborových předáků šéf největší centrály Josef Středula. Ten důvod je přitom doslova cítit ve vzduchu. Hasiči, kteří už několik dnů bojují s ohněm v okolí Hřenska, si zkrátka objektivně zaslouží větší finanční obnos než dejme tomu matrikáři.

Středulově neústupnosti lze ovšem rozumět. Ne že by se v minulosti choval méně zásadově, ale v roli prezidentského kandidáta logicky přitvrzuje. Přízeň 400 tisíc státních zaměstnanců se mu může hodit. Čím blíž je volba Zemanova nástupce, tím víc se budou kandidáti vyjadřovat i k otázkám, jež s prezidentským portfoliem nemají nic společného. A je to správné, protože lidé nevolí robota, nýbrž vrcholného politika, jehož názory by měli znát.

Čtěte také

Kupříkladu bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima začal na Facebooku předkládat své recepty na drahotu či energetickou krizi. Vláda prý má víc hájit národní zájmy, dělat něco s Lipskou burzou, DPH na energie a potraviny stlačit na nulu. Tím se zařadil po bok Andreje Babiše a postavil se na opačný břeh, než na jakém bačuje vláda.

Zdá se, že prezidentští aspiranti, kteří vnímají rostoucí obavy veřejnosti z budoucího vývoje, budou brnkat na populistickou notu. Je přitom třeba rozlišovat, jaká doporučení jsou validním příspěvkem do diskuse o hledání rovnováhy mezi státním dluhem, sociálním smírem a investičními výdaji a která jsou jen podkuřováním davu. Obezřetnosti není nikdy dost.

Kateřina Perknerová, redaktorka a komentátorka Deníku

Viktor Orbán začínal jako protikomunistický aktivista, stipendista Sorosovy nadace na Oxfordské univerzitě a bojovník za demokracii. Končí coby maďarský premiér, jenž uvedl: „Jsou země, kde se míchají evropské a neevropské národy. My nejsme mixovaný národ a ani nechceme být.“ Jeho dlouholetá poradkyně rezignovala, když projev označila za nacistický. A takový to byl kdysi demokrat.

Autorka je redaktorka a komentátorka Deníku

Spustit audio

Čekání na prezidenta

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.