Kartous: V demokracii je právo na hloupost, ale dezinformace posouvají diskusi nebezpečně mimo realitu

Někteří vládní politici podle něj nepochopili, že v posledních 20 letech nové technologie změnily náš svět k nepoznání a základní principy, jako je například svoboda slova, je potřeba nadále chránit, ale jinak než dříve.

„Už StB dokázala v 80. letech ve svém slovníku velmi pregnantně definovat dezinformaci. Je to systematicky šířená a záměrně vytvořená manipulace, která má změnit či upevnit vaše hodnotové postoje a vést vás k nějakému rozhodnutí,“ vysvětluje.

Ve srovnání s 80. lety se dnes dezinformace mohou masivně šířit a zahltit celou společnost: „V Maďarsku a na Slovensku se Orbánovi a Ficovi podařilo prostřednictvím dezinformací posunout politickou diskusi mimo realitu, což zpětně ohrožuje politický vývoj v těch zemích,“ dodává.

Čtěte také

iROZHLAS

‚Je podložené, že Země je kulatá?‘ tázal se dezinformátor, který může vést telerozhlas Slovenska

„Demokracie nepochybně znamená i právo na dezinformace, na hloupost. Můžu být příznivcem teorie ploché Země a nikdo mi to nemůže vyvracet. Jsem ten poslední, kdo by to chtěl. Ale v okamžiku, kdy z teorie ploché Země uděláte vlastně alternativní předmět do škol, dostáváte se do velkého nebezpečí, protože se posouváte mimo realitu,“ zdůrazňuje.

Podle komentátora Davida Klimeše vláda postupuje vpřed stylem pokus-omyl a objevily se i náznaky, že bude míchat strategickou komunikaci a potírání dezinformací s vlastní stranickou propagací. Stále také není legislativně upraveno blokování médií – jen zákonem může stát omezit svobodu projevu, pokud je to v zájmu veřejné bezpečnosti.

„Nejúspěšnější strategické komunikace jsou velmi konkrétní. Očkujte se nebo stáhněte topení, protože nemáme plyn a musíme šetřit. Když za státní peníze vylepíte Putina v pytli na mrtvoly, tak to není strategická komunikace, ale její devastace,“ uvádí.

Bypass problému

Novinářka Apolena Rychlíková namítá, že v Česku je debata o dezinformacích velmi zpolitizovaná. Novináři pak mají tendenci vykládat každé volby, v nichž zvítězí jimi nepreferovaná strana, jako důsledek dezinformačních kampaní, kterým podlehli méně vzdělaní voliči.

Poukazuje přitom na loňský výzkum konspiračních teorií pro Český rozhlas: „Těm nejvíce konspiračním teoriím věří jen asi šest procent lidí. Mezi těmi, kdo dezinformace šíří, jsou i lidé informovaní a vzdělaní, kteří ovšem dojdou k jinému názoru, podmíněnému jinou životní zkušeností,“ míní.

Některé dezinformace podle ní dokonce šíří i vládní politici, například v debatách o Istanbulské úmluvě, stejnopohlavních manželstvích či klimatické krizi. Když navíc vláda začne určovat, co je a není dezinformace, vznikne tím precedens, kterým se budou řídit i budoucí garnitury, upozorňuje Rychlíková.

Čtěte také

Dezinformace? Ti, kteří jim propadají, mají nižší důvěru ve stát. To je třeba měnit, nabádá novinář Nutil

„Výzkum ukázal, že hlavní problém je upadající důvěra lidí ve stát a jeho instituce, která se zakládá na reálných zkušenostech,“ dodává s tím, že pravicová vláda se chce k vyrovnanějším rozpočtům proškrtat, ovšem fungující instituce a školství nabízející mimo jiné i kvalitní mediální vzdělání něco stojí.

Kartous poznamenává, že až současná generace alfa dospěje k volebnímu právu, budou na ni cílit dezinformace zcela jiného druhu: „Z dlouhodobého hlediska je důležité nejenom vzdělávat, ale vychovávat. Bavíme se o hodnotovém založení, nikoliv o instrumentální schopnosti pohybovat se v informačním prostoru.“

V krátkodobém horizontu je pak prý zapotřebí zlepšit vymahatelnost platného práva, které už dnes umožňuje postihovat některé projevy, ale justice a orgány činné v trestním řízení se tomu vyhýbají, protože by to mohlo zahltit jejich kapacity.

„Žijeme v chybě systému, protože disrupce je tak rychlá, že se tomu systém nedokáže ve školství ani v justici dostatečně rychle přizpůsobit. Často si musíme pomoci bypassem – tím, co není zakotveno institucionálně, tedy daleko více aktivizovat občanskou společnost, aby si pomohla sama,“ dodává.

Politický podcast Chyba systému najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v sobotu 18. května po 11. hodině a v neděli 19. května po 18. hodině.