Kartous: V demokracii je právo na hloupost, ale dezinformace posouvají diskusi nebezpečně mimo realitu
Boj s dezinformacemi označuje vláda za svou prioritu, jak ale reálně vypadá? Podle publicisty Bohumila Kartouse boj probíhá, ale není vidět a je rozprostřený mezi různými ministerstvy a Úřadem vlády. „Ta aktivita je nedostatečná a mimo záznam to přiznávají i někteří členové vlády. Chybí koordinace a politická vůle. V posledním roce této koalice se už nic zásadního nepodaří,“ míní mluvčí Českých elfů a poradce ministra školství.
Hosté: Apolena Rychlíková, David Klimeš a Bohumil Kartous
Editorka: Karolína Kašparová
Zvukový obal: Jaroslav Pokorný
Grafika: František Novotný
Kreativní producent: Lukáš Sapík
Někteří vládní politici podle něj nepochopili, že v posledních 20 letech nové technologie změnily náš svět k nepoznání a základní principy, jako je například svoboda slova, je potřeba nadále chránit, ale jinak než dříve.
„Už StB dokázala v 80. letech ve svém slovníku velmi pregnantně definovat dezinformaci. Je to systematicky šířená a záměrně vytvořená manipulace, která má změnit či upevnit vaše hodnotové postoje a vést vás k nějakému rozhodnutí,“ vysvětluje.
Ve srovnání s 80. lety se dnes dezinformace mohou masivně šířit a zahltit celou společnost: „V Maďarsku a na Slovensku se Orbánovi a Ficovi podařilo prostřednictvím dezinformací posunout politickou diskusi mimo realitu, což zpětně ohrožuje politický vývoj v těch zemích,“ dodává.
Čtěte také
„Demokracie nepochybně znamená i právo na dezinformace, na hloupost. Můžu být příznivcem teorie ploché Země a nikdo mi to nemůže vyvracet. Jsem ten poslední, kdo by to chtěl. Ale v okamžiku, kdy z teorie ploché Země uděláte vlastně alternativní předmět do škol, dostáváte se do velkého nebezpečí, protože se posouváte mimo realitu,“ zdůrazňuje.
Podle komentátora Davida Klimeše vláda postupuje vpřed stylem pokus-omyl a objevily se i náznaky, že bude míchat strategickou komunikaci a potírání dezinformací s vlastní stranickou propagací. Stále také není legislativně upraveno blokování médií – jen zákonem může stát omezit svobodu projevu, pokud je to v zájmu veřejné bezpečnosti.
„Nejúspěšnější strategické komunikace jsou velmi konkrétní. Očkujte se nebo stáhněte topení, protože nemáme plyn a musíme šetřit. Když za státní peníze vylepíte Putina v pytli na mrtvoly, tak to není strategická komunikace, ale její devastace,“ uvádí.
Bypass problému
Novinářka Apolena Rychlíková namítá, že v Česku je debata o dezinformacích velmi zpolitizovaná. Novináři pak mají tendenci vykládat každé volby, v nichž zvítězí jimi nepreferovaná strana, jako důsledek dezinformačních kampaní, kterým podlehli méně vzdělaní voliči.
Poukazuje přitom na loňský výzkum konspiračních teorií pro Český rozhlas: „Těm nejvíce konspiračním teoriím věří jen asi šest procent lidí. Mezi těmi, kdo dezinformace šíří, jsou i lidé informovaní a vzdělaní, kteří ovšem dojdou k jinému názoru, podmíněnému jinou životní zkušeností,“ míní.
Některé dezinformace podle ní dokonce šíří i vládní politici, například v debatách o Istanbulské úmluvě, stejnopohlavních manželstvích či klimatické krizi. Když navíc vláda začne určovat, co je a není dezinformace, vznikne tím precedens, kterým se budou řídit i budoucí garnitury, upozorňuje Rychlíková.
Čtěte také
„Výzkum ukázal, že hlavní problém je upadající důvěra lidí ve stát a jeho instituce, která se zakládá na reálných zkušenostech,“ dodává s tím, že pravicová vláda se chce k vyrovnanějším rozpočtům proškrtat, ovšem fungující instituce a školství nabízející mimo jiné i kvalitní mediální vzdělání něco stojí.
Kartous poznamenává, že až současná generace alfa dospěje k volebnímu právu, budou na ni cílit dezinformace zcela jiného druhu: „Z dlouhodobého hlediska je důležité nejenom vzdělávat, ale vychovávat. Bavíme se o hodnotovém založení, nikoliv o instrumentální schopnosti pohybovat se v informačním prostoru.“
V krátkodobém horizontu je pak prý zapotřebí zlepšit vymahatelnost platného práva, které už dnes umožňuje postihovat některé projevy, ale justice a orgány činné v trestním řízení se tomu vyhýbají, protože by to mohlo zahltit jejich kapacity.
„Žijeme v chybě systému, protože disrupce je tak rychlá, že se tomu systém nedokáže ve školství ani v justici dostatečně rychle přizpůsobit. Často si musíme pomoci bypassem – tím, co není zakotveno institucionálně, tedy daleko více aktivizovat občanskou společnost, aby si pomohla sama,“ dodává.
Politický podcast Chyba systému najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v sobotu 18. května po 11. hodině a v neděli 19. května po 18. hodině.
Související
-
Karel Hvížďala: Obavy ze strojů na fake news
Úkol zní: odlišit fake news, které šíří stroje, od názorů, na které se sahat nesmí. To je zadání, které řeší místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.
-
Zdroje klimatických lží? Fosilní průmysl, odpor k regulacím a proruská propaganda, míní sociolog
Kde se klimatické dezinformace berou? A jak se v nich zorientovat? V pořadu Leonardo Plus vysvětluje sociolog Vojtěch Pecka.
-
Kateřina Perknerová: Pravdou proti dezinformacím
Tuzemské obyvatelstvo balancuje mezi dvěma krajními postoji. Jeden říká, že ČR nemá mít v mezinárodní politice přehnané ambice, druhý že je mostem mezi Západem a Východem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka