Karel Hvížďala: Válka na Ukrajině, střet civilizací

Autor už tehdy předvídal, že v budoucnu budou světové konflikty probíhat především mezi různými kulturními celky, a ne mezi jednotlivými národními zeměmi. Napsal: „Na rozhraní těchto kultur ve ‚zlomových liniích‘ se nacházejí možná ohniska konfliktů, jež mohou přerůst v mezicivilizační střety.“ Hlavní nebezpečí tehdy viděl v islámu a Číně. Jen netušil, jak ukazuje brutální a zcela bezohledné napadení Ukrajiny, že jedna ze zlomových linií, ve které jde o boj mezi majiteli jediné pravdy a pluralitou názorů, se nachází i v Evropě.

Hranice 21. století

Čtěte také

Pokořili velkého ďábla. Útěk Spojených států z Afghánistánu povzbudí islamisty ve světě, prorokuje bývalý diplomat

Poprvé se zmíněné předpovědi potvrdily 11. září 2001 při útoku militantní islamistické organizace al-Káida na věže Světového obchodního centra v New Yorku, který byl zdůvodněn bojem proti pluralitě názorů a demokratické soutěži politických stran.

Podruhé po 30. září 2005, kdy v dánském listě Jyllands-Posten bylo zveřejněno dvanáct karikatur proroka Mohameda a tálibánský vůdce mullah Dadulláh vypsal odměnu ve výši sto kilogramů ryzího zlata pro toho, kdo kreslíře zavraždí.

A deset let poté se Islámský stát etabloval v Afghánistánu, kde podle práva šaría se trestá smrtí krádež, pití alkoholu, cizoložství či homosexualita, ženy musí být zahalené, nesmí chodit do zaměstnání, nesmí se pořádat oslavy, chodit do kina, sledovat televize atd.

Od 24. února 2022 víme, že další zlomová linie leží na hranici Ruska a Ukrajiny.

Zahraniční agenti

Čtěte také

Alexandr Mitrofanov: Kreml škrtí svobodu projevu, ta ale nekapituluje

Tím, že pro Vladimira Putina liberální demokracie představuje fašismus, se chová podobně jako tálibánci. Po sto letech se přihlásil k doktríně Vladimíra Iljiče Lenina, který v roce 1920 na 2. sjezdu Kominterny řekl: „Parlament se nesmí za žádných okolností stát dějištěm boje za reformy, za zlepšení životních podmínek dělnické třídy. Jedinou otázkou je, jak využít státních zřízení buržoazie k jejímu vlastnímu zničení.“

I to se Rusku podařilo tím, že ruskou válku financuje Evropa platbami za ruský plyn a naftu. A podobně jako islamisté vydal Putin řadu zákazů: za největší nepřátele byli prohlášeni zastánci politické plurality. V roce 2012 zavedl právní kategorii „zahraniční agent“. Tímto termínem může být označena každá nezisková organizace, která se zabývá politickou činností a má příjmy ze zahraničí.

Karel Hvížďala|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

V roce 2017 k tomu byla přiřazena média, která mají příjmy ze zahraničí: tedy ta, která byla svobodná. V roce 2018 následoval další právní výklad, podle kterého se může stát „zahraničním agentem“ jakýkoliv píšící jednotlivec, který dostane pozvání na zahraniční konferenci nebo obdrží peníze od příbuzného v zahraničí. Pokud něco publikuje na internetu, musí před článkem umístit prohlášení, že je zahraničním agentem. A nedávno ruská Duma zakázala médiím používat slovo válka a schválila zákon, podle kterého za šíření „dezinformací“ hrozí až 15 let vězení.

Autor je publicista