Pokořili velkého ďábla. Útěk Spojených států z Afghánistánu povzbudí islamisty ve světě, prorokuje bývalý diplomat
Mnozí komentátoři označují působení amerických a aliančních sil v Afghánistánu po stažení vojsk za fiasko. „Je to velká ztráta prestiže USA. Po dvaceti letech bojů odešly v podstatě v úprku,“ říká bývalý diplomat Jaromír Novotný, který dnes učí na Diplomatické akademii. „Spojené státy tímto rozhodně kredit neztratí. Pokud něco takového nastane, bude to jen dočasné,“ oponuje amerikanista Tomáš Klvaňa, hostující profesor na New York University v Praze.
Podle Novotného unáhlený odchod z Afghánistánu povzbudí všechny islamistické skupiny po celém světě.
„Od Sahelu přes východní Afriku až po střední Afriku, kde je Boko Haram, tam všude budou říkat – naše parta ozbrojenců s čínskými zbraněmi, v sandálech, porazila první světovou velmoc. Je to ztráta prestiže v očích islamistů – pokořili velkého ďábla,“ nastiňuje bývalý velvyslanec.
Čtěte také
„Pokud by se americká nebo jakákoliv spojenecká zahraniční politika měla řídit podle toho, co si myslí islamisté, daleko bychom nedošli,“ reaguje hostující profesor na New York University v Praze. Připouští ale, že způsob odchodu spojeneckých vojsk lze označit za fiasko.
„Prezident Joe Biden to nezvládl. Nemůžeme ale dvacetiletou misi házet do jednoho pytle s nezvládnutým odchodem. Na druhou stranu mnohá léta jsem slýchal, že USA ztrácejí prestiž právě nekončícími válkami v Afghánistánu a Iráku. O tom se prostě vedou ideologické spory, diskutuje se emotivně a ještě to nějakých pár týdnů potrvá. USA jsou ale pořád jediná velmoc, která má velký kredit u spojenců,“ zdůrazňuje.
USA měly vždy jednu nohu na odchodu
S názorem, že válka v Afghánistánu nebyla za dvacet let úspěšná, Klvaňa nesouhlasí. „Teroristé jsou v defenzivě. Spojené státy nezakusily žádný útok za dvacet let,“ připomíná.
Podle Novotného přesto v hodnocení mise převažují negativa.
Čtěte také
„Naši vojáci například ochraňovali náš rekonstrukční tým v provincii Lógar, kde jsme vybudovali školy, zavodňovací kanály a tak dále. A všechno přišlo vniveč. Školy byly vyhozené do povětří. Afghánská vláda, která byla velice zkorumpovaná, ovládala jen veliká města, venkov ovládal Tálibán. A podle prohlášení našeho velvyslance u NATO Jakuba Landovského zpravodajské služby měly informace, že je to vlastně vláda, která je na hliněných nohách. Jenže byly neprůchodné systémem americké administrativy, k nejvyššímu velení Spojených států se tohle nedostalo. To je prostě kolaps,“ konstatuje bývalý diplomat.
Problém je, že USA nebyly ochotny nasadit takovou vojenskou sílu, aby Afghánistán postavily na nohy.
Tomáš Klvaňa
Klvaňa oponuje, že má informace, které slova velvyslance vyvracejí. Podle něj se o tom povede ještě diskuze.
„Problém je v tom, že Spojené státy za dvacet let v Afghánistánu nebyly ochotny – pravděpodobně z politických důvodů – nasadit takovou vojenskou sílu, aby Afghánistán postavily na nohy, aby tam vybudovaly samostatnou bojeschopnou armádu a aby Tálibán opravdu porazily. USA vždy měly jaksi jednu nohu na odchodu. A týká se to Donalda Rumsfelda, Baracka Obamy, Donalda Trumpa a dalších,“ naznačuje.
Evropa nemůže spoléhat jen na USA
Podle Novotného ztratily Spojené státy po odchodu z Afghánistánu kredit nejen u islamistů, ale i v očích evropských spojenců v rámci Severoatlantické aliance. Připomíná předloňská slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o „mozkové smrti NATO“.
„A německý ministr zahraničí Heiko Maas v minulých dnech prohlásil, že Evropa si bude muset zvyknout na to, že se nemůže spoléhat jen na Spojené státy, ale že se musí starat sama o svoji bezpečnost,“ naznačuje.
Cvičení zjistilo, že jsme buď schopni ochránit jižní hranici, anebo severní hranici Česka. Například proti migračním vlnám.
Jaromír Novotný
Spojené státy konzultovaly odchod z Afghánistánu se svými spojenci málo a chaoticky, připouští Klvaňa. Důsledek je podle něj ten, že USA potvrdily, že jsou spojencem, na kterého není příliš velký spoleh.
Čtěte také
„Partner, který na ně bude spoléhat, bude na ně spoléhat jen do jisté míry a bude hledat plán B. A to si myslím, že Evropa v tuto chvíli musí udělat. Musíme se pokoušet pomalu budovat evropskou obranu tak, aby obstála sama o sobě někdy v budoucnosti,“ říká.
Novotný mluví o tom, že se Česko musí soustředit na vybudování armády, která bude schopna ubránit hranice státu.
„Cvičení před dvěma lety zjistilo, že jsme buď schopni ochránit jižní hranici, anebo severní hranici. Celou hranici se současným stavem ozbrojených složek nejsme schopni uchránit. Myslím tím ne proti ozbrojenému útoku nějakého státu, ale proti migračním vlnám například,“ vysvětluje bývalý diplomat a náměstek ministra obrany.
Poslechněte si celou debatu. Ptá se Lucie Vopálenská.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.