Cyril Svoboda: Když nebudeme jednat s vládou Tálibánu, jen vyklidíme pole Rusku a Číně

Svoboda připomíná, že Spojené státy za prezidenta Donalda Trumpa uzavřely v roce 2020 s Tálibánem dohodu, na jejímž základě došlo k odsunu spojeneckých sil v Afghánistánu a Tálibán se chopil moci, což se dalo očekávat.

Čtěte také

Novinář Novák: Tálibán dá možná lokálním vůdcům určitou moc, otevřenou kritiku ale tolerovat nebude

„Nemám z toho radost, ale důležité je, že uvnitř afghánské společnosti nevidíme zásadní odpor proti této vládě. A kdybychom měli namítat otázku demokratičnosti té které vlády, najdeme řadu zemí světa, kde máme diplomatické vztahy,“ upozorňuje poradce premiéra pro legislativu.

A dodává: „S Afghánistánem jsme diplomatické vztahy nepřerušili, pouze nemáme velvyslance nyní v Kábulu. Vláda teď musí rozhodnout, jak bude pokračovat dále. Jestli pošle velvyslance zpět, nebo ne. Ale jestli uznáváme, nebo neuznáváme vládu Afghánistánu, to bychom museli přerušit diplomatické styky. A to si myslím, že se nikdo nechystá.“

Dejme si alespoň šest měsíců pauzu, než navážeme plné diplomatické styky s afghánskou vládou.
Roman Joch

Joch s tímto názorem nesouhlasí. „Když se nějaká skupina v nějaké zemi dostane k moci a má efektivní moc nad zemí, tak to ještě neznamená, že my jim nutně musíme uznat za legitimní vládu,“ oponuje. A nabízí příklady:

Čtěte také

Doufám, že druhá generace Tálibánců nebude stejně šílená jako ta první, uvažuje politolog Tomský

„Američané uznali sovětský režim až v roce 1933, po 16 letech. Mao obsadil pevninskou Čínou v roce 1949 a Američané navázali plné diplomatické styky až v roce 1979, po 30 letech. A podívejme se na nás. Nezávislost Kosova byla vyhlášena v únoru 2008. My jsme kosovskou vládu uznali až v květnu 2008, dali jsme si tři měsíce čekání. A pět zemí EU dodnes neuznává kosovskou vládu.“

„Takže když nám trvalo uznat kosovskou vládu tři měsíce, určitě se nic strašného nestane, když u mnohem horšího, brutálnějšího režimu si počkáme alespoň šest měsíců. Já bych si raději počkal šest let, ale alespoň těch šest měsíců si dejme pauzu, než navážeme plné diplomatické styky s afghánskou vládou, tedy že náš velvyslanec vrátí do Kábulu,“ vyzývá ředitel Občanského institutu.

Zdá se mi to pokrytecké

Svoboda žádné důvody k čekání ale nevidí. Souhlasí prý s bývalým britským premiérem Tonym Blairem, podle kterého je dohoda s Tálibánem postavena na naivní představě, že hnutí změní své chování. „Jsem odpůrce té dohody, ale Západ ji s Tálibánem uzavřel a teď říkáme: Nebudeme se s vámi bavit. Zdá se mi to pokrytecké,“ naznačuje.

Čtěte také

Bloomberg: Bidenovi zbývají v Afghánistánu dvě možnosti. Dohodnout se s Tálibánem a raketové útoky

Joch souhlasí s tím, že uzavření dohody byl nešťastný krok: „To, co rozhodl Trump, je nešťastné. To, co rozhodl současný prezident Joe Biden, tedy zbrklé nepřiměřené stahování, bylo ještě nešťastnější.“

Ale dohodu s Tálibánem neuzavřela Česká republika. „My uznáváme stát Afghánistán a není žádný důvod za legitimní vládu Afghánistánu hned okamžitě uznat hnutí Tálibán, které navíc porušilo dohody z Kataru. A za druhé, problém je, že nevíme, jak dlouho bude u moci. Nevíme, na jakou stranu se afghánští vojenští vůdcové časem v provinciích přidají. Takže proč ho teď proboha uznávat?“ opakuje.

Nebudeme jednat, nebudeme uznávat a budeme se divit, co se v tom regionu bude dít.
Cyril Svoboda

Svoboda upozorňuje ještě na další aspekt. „Co se stane, když my nebudeme jednat s vládou v Afghánistánu? Vyklidíme prostor Rusku, Číně a jiným zemím, které tam okamžitě nastoupí. Nejsem stoupenec ruské politiky, ale Rusko má například Tálibán stále ještě na seznamu teroristických organizací, ale s Tálibánem stále jedná. Takže my nebudeme jednat, nebudeme uznávat a budeme se divit, co se v tom regionu bude dít,“ naznačuje.

„Tomuto argumentu rozumím, ale já neříkám, že nemáme mít kontakty s Tálibánem. My pouze nemáme oficiálně uznávat Tálibán za legitimní vládu celého Afghánistánu, protože nereprezentuje celý Afghánistán. Je to jedna frakce z mnoha, která má momentálně moc,“ vysvětluje ředitel Občanského institutu Roman Joch.

Poslechněte si celou debatu. Ptá se Karolína Koubová.