Cyril Svoboda: Když nebudeme jednat s vládou Tálibánu, jen vyklidíme pole Rusku a Číně

9. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zabíhulláh Mudžáhid byl řadu let mluvčím Tálibánu, v nové vládě vede ministerstvo informací

Tálibán oznámil složení přechodné vlády. Jsou v ní pouze muži včetně těch, kteří stáli v čele boje proti prozápadní vládě a mezinárodní koalici. „S teroristy se občas vyjednává. Ale není důvod ani morální, ani realistický, uznávat Tálibán jako legitimní vládu Afghánistánu,“ míní ředitel Občanského institutu Roman Joch. Podle šéfa Diplomatické akademie Cyrila Svobody ale Západ s Tálibánem jednat má.

Svoboda připomíná, že Spojené státy za prezidenta Donalda Trumpa uzavřely v roce 2020 s Tálibánem dohodu, na jejímž základě došlo k odsunu spojeneckých sil v Afghánistánu a Tálibán se chopil moci, což se dalo očekávat.

Čtěte také

„Nemám z toho radost, ale důležité je, že uvnitř afghánské společnosti nevidíme zásadní odpor proti této vládě. A kdybychom měli namítat otázku demokratičnosti té které vlády, najdeme řadu zemí světa, kde máme diplomatické vztahy,“ upozorňuje poradce premiéra pro legislativu.

A dodává: „S Afghánistánem jsme diplomatické vztahy nepřerušili, pouze nemáme velvyslance nyní v Kábulu. Vláda teď musí rozhodnout, jak bude pokračovat dále. Jestli pošle velvyslance zpět, nebo ne. Ale jestli uznáváme, nebo neuznáváme vládu Afghánistánu, to bychom museli přerušit diplomatické styky. A to si myslím, že se nikdo nechystá.“

Dejme si alespoň šest měsíců pauzu, než navážeme plné diplomatické styky s afghánskou vládou.
Roman Joch

Joch s tímto názorem nesouhlasí. „Když se nějaká skupina v nějaké zemi dostane k moci a má efektivní moc nad zemí, tak to ještě neznamená, že my jim nutně musíme uznat za legitimní vládu,“ oponuje. A nabízí příklady:

Čtěte také

Američané uznali sovětský režim až v roce 1933, po 16 letech. Mao obsadil pevninskou Čínou v roce 1949 a Američané navázali plné diplomatické styky až v roce 1979, po 30 letech. A podívejme se na nás. Nezávislost Kosova byla vyhlášena v únoru 2008. My jsme kosovskou vládu uznali až v květnu 2008, dali jsme si tři měsíce čekání. A pět zemí EU dodnes neuznává kosovskou vládu.“

Takže když nám trvalo uznat kosovskou vládu tři měsíce, určitě se nic strašného nestane, když u mnohem horšího, brutálnějšího režimu si počkáme alespoň šest měsíců. Já bych si raději počkal šest let, ale alespoň těch šest měsíců si dejme pauzu, než navážeme plné diplomatické styky s afghánskou vládou, tedy že náš velvyslanec vrátí do Kábulu,“ vyzývá ředitel Občanského institutu.

Zdá se mi to pokrytecké

Svoboda žádné důvody k čekání ale nevidí. Souhlasí prý s bývalým britským premiérem Tonym Blairem, podle kterého je dohoda s Tálibánem postavena na naivní představě, že hnutí změní své chování. „Jsem odpůrce té dohody, ale Západ ji s Tálibánem uzavřel a teď říkáme: Nebudeme se s vámi bavit. Zdá se mi to pokrytecké,“ naznačuje.

Čtěte také

Joch souhlasí s tím, že uzavření dohody byl nešťastný krok: „To, co rozhodl Trump, je nešťastné. To, co rozhodl současný prezident Joe Biden, tedy zbrklé nepřiměřené stahování, bylo ještě nešťastnější.

Ale dohodu s Tálibánem neuzavřela Česká republika. My uznáváme stát Afghánistán a není žádný důvod za legitimní vládu Afghánistánu hned okamžitě uznat hnutí Tálibán, které navíc porušilo dohody z Kataru. A za druhé, problém je, že nevíme, jak dlouho bude u moci. Nevíme, na jakou stranu se afghánští vojenští vůdcové časem v provinciích přidají. Takže proč ho teď proboha uznávat?“ opakuje.

Nebudeme jednat, nebudeme uznávat a budeme se divit, co se v tom regionu bude dít.
Cyril Svoboda

Svoboda upozorňuje ještě na další aspekt. „Co se stane, když my nebudeme jednat s vládou v Afghánistánu? Vyklidíme prostor Rusku, Číně a jiným zemím, které tam okamžitě nastoupí. Nejsem stoupenec ruské politiky, ale Rusko má například Tálibán stále ještě na seznamu teroristických organizací, ale s Tálibánem stále jedná. Takže my nebudeme jednat, nebudeme uznávat a budeme se divit, co se v tom regionu bude dít,“ naznačuje.

„Tomuto argumentu rozumím, ale já neříkám, že nemáme mít kontakty s Tálibánem. My pouze nemáme oficiálně uznávat Tálibán za legitimní vládu celého Afghánistánu, protože nereprezentuje celý Afghánistán. Je to jedna frakce z mnoha, která má momentálně moc,“ vysvětluje ředitel Občanského institutu Roman Joch.

Poslechněte si celou debatu. Ptá se Karolína Koubová.

autoři: Karolína Koubová , kbr
Spustit audio

Související