Euro nám nezajistí růst, to je nesmysl, tvrdí Nacher. „Jde o bezpečnost a jednotu,“ namítá Nerudová

Souhlasíte s výzvou prezidenta Petra Pavla, aby Česko přijalo euro? 

Nerudová (STAN): Já s jeho výzvou souhlasím, dlouhodobě přijetí eura podporuji. Jsme malá, exportně orientovaná ekonomka a vyvážíme především do eurozóny. Přijetí eura by mohlo pomoci nastartovat ekonomický růst, který by se potom odrazil v peněženkách lidí v podobě vyšších mezd a přibližování se německé průměrné mzdě. 

Pane Nachere, podle vás budoucí prosperitu země zajistí spíš koruna než euro? 

Nacher (ANO): Já nevím, jak by budoucí prosperitu nebo ekonomický růst zajistilo euro, protože to ekonomicky nedává smysl. Potvrdila to i Národní ekonomická rada vlády (NERV), potvrdili to i další ekonomové.

Čtěte také

Aby euro dávalo smysl, musely by členské země ekonomicky „srůst“. A to se neděje, říká náměstek Mora

Tohle je takové netéma. Jestli je na něčem shoda, tak na tom, že euro už dávno není ekonomický projekt, ale projekt politický.   

Téma to bezesporu je, když o tom mluví prezident republiky.

Nacher: To si nerozumíme. Myslel jsem, že spíš to rozhodnutí o přijetí eura je netéma ekonomické. Je to politické téma. Nedá se tudíž argumentovat ekonomikou.

Všichni se shodnou, že když se podíváme na samotné podmínky vstupu do eurozóny, na maastrichtská kritéria, na to, jak je splňují stávající členové, tak vidíme, že bychom vstupovali do skupiny, která nedodržuje svoje vlastní pravidla. Ať už jde o celkové zadlužení, nebo deficit státního rozpočtu.

Tudíž se z toho stalo politikum. Otevřel to pan prezident a ani vládní koalice není v tomhle jednotná, nejsilnější strana ODS je proti. Euro tedy u nás nemá politickou podporu. A v průzkumech veřejného mínění je velká většina lidí proti zavedení eura. Takže to nemá ani občanskou podporu.

Dobře. Jaké jsou, paní Nerudová, ekonomické důvody pro přijetí eura? 

Nerudová: V první řadě musí reagovat na věci, které byly vyřčeny a které jsou buď pravda částečná, nebo nepravda.

Čtěte také

Euro už ekonomickou výhodu prokázalo. Přijetí do roku 2030 vidím reálně, říká ministr Dvořák

NERV nekonstatoval, že nemá ekonomický smysl přijímat euro. Ale že nemá smysl vstupovat do Evropského mechanismu směnných kurzů II (ERM II), aniž by bylo stanoveno konečné datum přijetí eura v České republice. 

Druhá věc je zaštiťovat se tím, že některé země pravidla nedodržují. Ta situace se ale výrazně změnila. Řecko se dostalo z dluhové krize a v posledních letech se stává pro ostatní země Unie jistým vzorem v oblasti rozpočtové disciplíny. Jihoevropská ekonomika dokonce počítá s tím, že se ještě zrychlí splácení dluhů z doby, kdy se Řecko ocitlo na prahu bankrotu. 

Itálie dostala pochvalu od Financial Times za poslední rozpočet, kde výrazně snižuje deficit a navrací důvěru v italskou ekonomiku.

A argument veřejným míněním neberu. Kdybyste se v této zemi kohokoliv zeptal, jestli chce platit daně, tak vám občané samozřejmě řeknou, že je platit nechtějí. Veřejný prostor jsme velmi dlouho nechávali ideologickým demagogům, jako byl Václav Klaus, a nikdo nevysvětloval pozitivní efekty přijetí eura. 

Nové priority

Pane Nachere, podle Eurobarometru až 79 procent občanů eurozóny má za to, že společná měna je pro Evropská unii dobrá věc. A jen 14 procent je přesvědčeno o opaku. Co na to říkáte? 

Nacher: Teď tomu nerozumím. Tak buď budeme brát veřejné mínění jako zpětnou vazbu, anebo nebudeme. Ale není možný ten selektivní přístup, který jsme právě slyšeli. A když je drtivá většina lidí proti přijetí eura, tak to budeme relativizovat. 

Když průzkum nedopadá, jak by paní Nerudová chtěla, tak ho relativizuje. Ale já vám říkám, že většina lidí v České republice s přijetím eura nesouhlasí. Tečka. Všechno ostatní je relativizace a překrucování. 

Čtěte také

Přínosy eura převažují. Můžeme být atraktivní zemí, ale musíme být schopni růst, zdůrazňuje Horská

Nerudová: Cílem přijetí společné měny v dnešní době je bezpečnost a jednota. To, že se třeba ekonomiky členských zemí přibližují pomaleji, než jsme čekali, považuji až za druhotnu věc. Dnes musíme přihlížet k tomu, co se reálně děje v geopolitické rovině.

Nemyslíte si, pane Nachere, že v případě eura jde také o silnější pozici na geopolitické scéně? 

Nacher: To je legitimní otázka. A já si to nemyslím. Jak vidíte, paní europoslankyně už posouvá ty důvody pro přijetí eura.

Není teď jiná doba než před dvaceti lety, kdy skutečně převládaly ekonomické argumenty? 

Nacher: Ano. A pokud je jiná doba, tak je legitimní se ptát lidí, zda euro chtějí, nebo nechtějí. Platí-li, že se změnila doba, tak se změnila všemi směry. Podle mě jsou ekonomické důvody stejně důležité jako politické. A protože ty ekonomické důvody pro přijetí eura se nenaplnily, tak jsou důležité politické důvody. 

A já si prostě nemyslím, že společná měna automaticky znamená větší sílu. Myslím si, že vlastní měna může do budoucna znamenat větší politický i ekonomický vliv, můžete s ní sami pracovat.

Je euro výhodné pro českou ekonomiku, pokud samotné členské země eurozóny dnes nedodržují maastrichtská kritéria? Přibližují se k sobě evropské ekonomiky, jak bylo záměrem eura? Jaká politická síla se skrývá za společnou měnou? Poslechněte si celou debatu.