Vyvlastňování kvůli povodním je poslední volba, tvrdí Hladík. Expert: Musí se prokázat veřejný zájem

Pane ministře, návrh už má za sebou připomínkové řízení. Proč je podle vás nutné zavést pro protipovodňová opatření status veřejně prospěšných objektů?

Hladík (KDU-ČSL): Když se podíváme na budování protipovodňových opatření za posledních 30 let, tak za naší vlády jsme výrazným způsobem zrychlili povolovací procesy i otázku územně plánovací dokumentace. Ale kde máme v procesu problémy, tak to je v otázce majetkoprávní přípravy.

Čtěte také

Umožněme lidem ze záplavových oblastí získat jiný pozemek, povodně budou stále horší, varuje expert

Sám jsem se jako ještě komunální politik ve městě Brně šest let zabýval protipovodňovými opatřeními. Jednu velkou etapu v centru města jsme rozjeli, druhá je připravená. A právě otázka majetkového vypořádání je hodně problematická.

A proč je potřeba teď posílit možnost vyvlastnění?

Hladík: Právě proto, že velmi často se to nedaří. Není nutné vždycky jenom majetky vykupovat, nebo vyvlastňovat. Je potřeba to taky řešit jiným způsobem.

Tato novela má výrazným způsobem zrychlit především liniová protipovodňová opatření. Nemá to být v žádném případě první možnost. Rozhodně má stát vždycky prvně využít všechny možnosti dohod a výkupu s obyvateli nebo s místními majiteli. A až v nejzazší formě využít toto právo.

Pane Karlíku, jak vnímáte novelu zákona o vodách, která umožňuje, aby protipovodňová opatření měla status veřejně prospěšných objektů?

Karlík: Nejsem příznivcem toho, aby se šmahem určitá skupina staveb označovala za veřejně prospěšnou. Protože se domnívám, že se to má prokazovat v každém konkrétním případě.

Veřejný zájem je ošemetná záležitost, protože jich může existovat několik a u konkrétní stavby mohou být vzájemně v rozporu. Takže stejně se musí posuzovat, který veřejný zájem převažuje. A totéž platí ve stavu k vlastnickým právům.

Takže o tom, jestli je to stavba ve veřejném zájmu, se bude rozhodovat ve správním řízení ohledně každé stavby, nebo ne?

Karlík: Potom je otázka, proč to musí být navíc v zákoně. Nemám zásadní problém, když už tento institut existuje, že se bude používat rovněž u protipovodňových staveb. Dokonce mi to tam připadá oprávněnější. Ale stejně se musí v každém případě vyvlastňování prokázat, zda veřejný zájem, který vyplývá ze zákona, převažuje nad vlastnickými právy.

Jednoznačný cíl

Pane ministře, jak se bude nově řešit otázka na plnění veřejného zájmu na stavbu opatření proti velké vodě? Předpokládám, že to bude stále správní řízení. Dojde tady k posílení argumentace, nebo jak to bude?

Hladík: Dál to bude správní řízení, posuzování veřejných zájmů dál bude probíhat. Co je ale důležité, ve chvíli, kdy bude udělen územní souhlas, tak to bude legitimovat pro otázku řešení majetkoprávní přípravy. A pokud tam nebude shodná možnost vykoupit tyhle pozemky, tak až tím nejzazším řešením bude vyvlastnění.

Cíl je jednoznačný, umožnit maximální rozliv v extravilánech, tak aby voda dokázala zaplavit pole louky. Využít například suché poldry a nějaké přírodě blízké protipovodňové opatření v intravilánech obcí tak, aby to ochránilo životy a majetky lidí.

Čtěte také

„Hasič s foťákem“: Nejsme jen požárníci. Z povodní mi nejvíc utkvělo přesvědčování lidí, aby odešli

Může tahle novela přispět k tomu, že se budou stavět smysluplná protipovodňová opatření? Protože na tom, jak řešit povodňové riziko, se často velmi složitě hledá shoda. Vnímáte tohle jako posílení možností, že dojde ke smysluplným opatřením? Nebo že tu bude možnost a priori upřednostňovat velké stavby?

Karlík: Možná bych dokonce řekl, že by v zákoně mohlo být místo slova stavby i opatření, protože se nejedná vždycky o vyvlastnění ve smyslu nuceného výkupu. Ale jde i třeba o omezení vlastnických práv. Umím si představit, že by mohlo třeba znamenat nařízení určitého způsobu hospodaření.

A to tam chybí, co se týká staveb?

Karlík: V zákoně je to napsáno jenom jako stavby. A já si myslím, že to nemusí vždycky být stavba. Přesto může být žádoucí nějakým způsobem vlastnická práva omezit, samozřejmě za příslušných kompenzací. A je otázka, jak to bude v praxi fungovat.

V novele ale vidím i některá jednoznačně pozitivní opatření. Například usnadňuje něco, čemu říkáme renaturace vodních toků. Když přirozeně zanikne vodní dílo, tak novela zjednodušuje postup, jak ho zrušit nejenom fyzicky, protože o to se už často postarala příroda, ale i právně a administrativně. Z praxe víme, že to bývá při renaturacích a revitalizacích poměrně velký problém.

Co garantuje, že vyvlastnění bude bráno až jako poslední možnost? Zvýhodňuje novela velké stavby na úkor menších opatření? A proč se v záplavových oblastech stále staví? Poslechněte si celý pořad Pro a proti.