Hledání nových pozemků pro lidi po povodni je citlivé i kvůli závisti, naznačuje šéf svazu obcí Lukl

Máte už informace o tom, jak jsou obce připravené na výstavbu domů rodinám, které o své obydlí přišly během letošních povodní? 

Je to v tuto chvíli velmi citlivá záležitost a jsme na počátku hledání. Děkuji ministerstvu zemědělství za tuto aktivitu nalézání vhodných pozemků, kde by bylo možné vystavět nové byty a domy. Ale složitější než proces rozhodování bude právě to naplnění. 

Mám informace od starostů a starostek i od konkrétních lidí, že je pro ně v tuto chvíli velmi citilivé přemýšlet o tom, že by odešli z místa, kde se narodili, kde vyrůstali. Nebo naopak kde si postavili dům, který před několika měsíci zkolaudovali.

Čtěte také

Opravy po povodních od státu by trvaly moc dlouho, tak jsme silnici udělali sami, říká starostka

To znamená, že hledání vhodných míst bude komplikované. Nicméně je dobře, že v tuto chvíli jsme nalezli alespoň nějaká místa. Musí to být místa, která budou vhodná nejen z hlediska krajinného rázu, ale i sousedských vztahů.

Tady na jižní Moravě máme zkušenost s tornádem. Na jedné straně tu byla obrovská vlna solidarity, ale na druhé straně tu byla potom i otázka toho, jak zároveň pomoct lidem, kteří přišli o své obydlí, a jak do toho zároveň nevnášet závist. Sice to bylo v minimální míře, ale objevilo se to. 

Znamená to, že tu bude obrovská práce starostů i zastupitelů, aby nové občany mezi sebe přijali a pomohli jim rozjet nový život.

Za jakých podmínek budou moci lidé zasažení povodní tyto pozemky využívat? Kdo na ně bude mít nárok?

Aktuálně jsem o tom s ministerstvem zemědělství nemluvil. Ale jak jsem se dozvěděl, tak to budou ti, kteří přišli o střechu nad hlavou, nebo jsou jejich domy a byty zdevastované. A jsou v aktivní záplavové zóně. 

Čtěte také

Stavby budoucnosti? Tradiční materiály nikdy neopustíme, beton je vylepšený kámen, říká architektka

Chtěl bych s panem ministrem hovořit o podmínkách, které se v tuto chvíli teprve tvoří a nejsou finální. 

Neboť podle nich by taková rodina, taková fyzická osoba měla do dvou let od převzetí pozemku zahájit stavbu a do pěti let by ji měla zkolaudovat. A všichni vidíme, jaká je dnes situace se stavebním řízením, v jakém devastujícím stavu je. 

Je otázka, zda tyto podmínky nerozvolnit, aby se dobrý úmysl nezměnil v komplikaci a ve svázání těch podmínek a lidí. Aby o takový pozemek žádali a nový byt či dům stavěli. 

Jak se obce k těmto státním pozemkům vhodným pro výstavbu dostávají? Je to hodně komplikované? 

V minulosti ano. Byla to priorita každého sněmu Svazu měst a obcí, abychom se Státním pozemkovým úřadem i Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových našli takový proces, který bude jednodušší. Ať už pro výstavbu cyklostezek, nebo pro domy a byty pro rodinnou výstavu. 

Teď je to specifická záležitost. Jak jsem se s tím seznámil, tak už je vytipovaných takřka 1400 pozemků o 178 hektarech. A ty budou nabízeny obcím a městům prostřednictvím pozemkových úřadů.

Čtěte také

Julie Hrstková: Povodně? Neochota stavět může i zabíjet

Nejdůležitější bude lokalita, tedy aby byl pozemek zasíťovaný, anebo blízko sítím. A roli samozřejmě bude hrát i skutečnost, jak vzdálen je od domu, o který ta rodina přišla, jak bude vzdálený od školky, školy a služeb, které ti lidé budou potřebovat. 

Jaké další podmínky ještě musí tyto pozemky splňovat? 

Musí být v lokalitách, které jsou dostupné nejen z hlediska dopravního, ale právě i služeb. Také půjde o to, jak jsou zasazené do krajinného rázu a do konkrétního města nebo obce.

A potom také budou důležité ty podmínky, o kterých jsem hovořil, tedy jestli není moc svazující, že tam musí člověk začít stavět do dvou let. Protože na jedné straně jsou projektové přípravy, architektonické přípravy a pak dnes komplikovaná záležitost digitálního stavebního řízení. Je otázka, jestli se budeme vracet zpátky a jaké systémy k tomu budeme využívat. 

Ne bezprostřední komunikace

V úvodu našeho rozhovoru jste děkoval ministerstvu zemědělství za spolupráci. Z reportáží Českého rozhlasu ale vyplývá, že lidé nejsou spokojení s komunikací ze strany státu. Jak ji vnímáte vy? 

Musím říct, že v zásadních věcech je ta komunikace ne bezprostřední. O to, abychom komunikaci napravili, jsme žádali jak premiéra, tak prezidenta republiky. Bylo to například v otázkách digitálního stavebního řízení. V dobře předsednictví České republiky v Evropské unii to byla absolutní komplikovaná záležitost.

Já bych žádal a prosil, aby tak, jak je dnes bezprostřední komunikace s ministerstvem zemědělství, byla komunikace i v rámci jiných rezortů.

Protože starostové jsou muži v první linii, občané se na ně obrací. A je velmi smutné, pokud starostové nemají konkrétní informace z jednotlivých rezortů.

Nicméně musím říct, že v době povodní jsme byli součástí Ústředního krizového štábu. A tak si představuji spolupráci, že jsme přizváni k zásadním věcem, abychom je pak mohli tlumočit do území. 

Tou bezprostřední komunikací myslíte to, abyste si ji nemuseli vynucovat a aby k vám rovnou přicházela od státu?

Přesně tak. Aby starostové byli partnery vládě a parlamentu.