Stavby budoucnosti? Tradiční materiály nikdy neopustíme, beton je vylepšený kámen, říká architektka
Nedávné povodně, které poničily zejména sever Moravy a Slezsko, otevřely také téma budoucí architektury. Jak a z čeho stavět domy, aby odolaly podobným katastrofám? „Vlastností materiálu budoucnosti by měla být určitě odolnost, udržitelnost a chytrá technologie,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus architektka a proděkanka Fakulty stavební ČVUT v Praze Zuzana Pešková.
Tekutá žula, průhledné dřevo nebo pružný beton se ukazují být stavebními materiály budoucnosti. To, s čím lidé pracují po staletí, ale pravděpodobně zcela nenahradí.
„Myslím, že tradiční materiály nikdy neopustíme,“ připouští na úvod pořadu Leonardo Plus architektka. „Byli bychom tak trochu proti sami sobě. Protože všechny ty nové materiály do určité míry vylepšují vlastnosti těch tradičních a standardních.“
Bezmála univerzálním stavebním materiálem se za posledních sto let stal beton. „Dal by se nazvat, s trochou nadsázky, umělým, vylepšeným kamenem,“ popisuje proděkanka.
Čtěte také
Trendem budoucnosti budou vedle betonu také různé podoby dřeva, které má nižší uhlíkovou stopu.
Budoucí stavby by podle architektky také mohly být flexibilnější. „Když lidé budují dům, většinou si ho postaví, když jsou děti malé, takže je optimistický,“ říká architektka.
„Ale to trvá pár let. Za pár let už mají děti tendenci zase ten dům opustit, hledat si svoje vlastní bydlení,“ vysvětluje s tím, že takový dům je najednou pro majitele většinu roku příliš velký.
„Jedna z cest je skládat moduly a buňky, které by mohly být flexibilně přidávány, nebo ubírány podle toho, jak se mění podmínky života obyvatel. To se teď docela testuje v rámci architektonických návrhů. Mohlo by to ukazovat určitý směr k budoucnosti,“ přibližuje Pešková.
Nejlepší materiál? Selský rozum
Základní vlastností stavebních materiálů budoucnosti by měla být odolnost, udržitelnost i chytrá technologie, zdůrazňuje architektka. Jakékoli moderní stavby se budou muset vypořádat také se stále citelnější změnou klimatu.
„Setkáváme se s povodněmi, nově v našich končinách s tornády a je velmi pravděpodobné, že se tyto jevy začnou pomalu, ale jistě více a více opakovat,“ zdůrazňuje profesorka.
Čtěte také
„Jak naše stavby budou vzdorovat právě takovým extrémním zkouškám? To je právě to hledisko, jak se bude stavět v budoucnosti – a jde nejenom o materiály, ale i o konstrukce a o to, jaké stavební principy se budou uplatňovat,“ zamýšlí se.
Při rekonstrukci domů poničených povodněmi by měli lidé myslet na použití co nejméně savých materiálů.
„Pro povodňové oblasti je důležité vybrat materiál, který je co nejvíc kompaktní, homogenní a vodu tolik nenasaje,“ říká architekta a doporučuje například voděodolné betony nebo bílé betonové vany.
„Ale v zásadě nejlepší stavební materiál je selský rozum,“ dodává. „Pokud je to možné, vyhýbat se oblastem, kde lze opakovaně predikovat povodňové stupně.“
Česká komora architektů má skupinu odborníků, kteří lidem zasaženým povodněmi mohou pomoct. „Jsou ochotni v takové situaci pomáhat nejen radou, ale i skutkem. To je důležité,“ uzavírá Pešková.
Moderátorka Markéta Ševčíková prochází s architektkou Zuzanou Peškovou různými místy v Praze a na příkladech konkrétní architektury tematizuje materiály budoucnosti a odolnost stavebních technik. Čím je zajímavá budova České národní banky a jak povodně změnily Karlín? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Kultura je výborné předpolí věci měnit, přiměje lidi se na místo vracet, říká architekt Jakub Mareš
Aktivity ve veřejném prostoru začal dělat s kamarády ze skauta. Jeho spolek je za projekty, které zvelebily veřejný prostor v Plzni – Náplavka k světu i PechaKucha Night.
-
Tisíce zničených domů po celé republice. Neřešíme už, jak oprava působí, stýská si architekt Delniq
Když na instagramový profil Delniq začal Lukáš Janout sázet fotky zbastlených oprav, nečekal, že vedle hezkých vizuálů získají pozornost. Sdílení pojímal i jako terapii.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.