Jurečka: Část obcí už má peníze pro domácnosti zasažené povodněmi. Rozdělit je může podle sebe

Vědí ti, které povodně postihly, na co mají nárok a o co můžou žádat?

Ano. Musím říct, že v pondělním jednání byl jasný přehled o tom, jaká pomoc jde domácnostem, tedy fyzickým osobám, jaká pomoc je určená pro obce a města z pohledu obnovy jejich majetku a obecní infrastruktury, a také jaká pomoc je zacílená na pomoc firmám, podnikatelským subjektům, případně nevládním organizacím.

Čtěte také

Hledání nových pozemků pro lidi po povodni je citlivé i kvůli závisti, naznačuje šéf svazu obcí Lukl

To jsme včera probrali. Zároveň jsme také řešili případně doplnění některých forem pomoci a podpory.

Obce si stěžovaly, že úřednické postupy jsou za daných okolností příliš komplikované. Lze je nějak zjednodušit? Je možné vyjít obcím vstříc, aby nemusely tolik času trávit takzvaným papírováním?

Ta snaha je teď opravdu maximální. U věcí, které se týkají hodně ministerstva životního prostředí a ministerstva zemědělství – tedy takové to pomezí, které se týká vodovodů, kanalizací, čistíren odpadních vod – je nastavená velmi úzká spolupráce tak, aby i úředníci sami mezi sebou proaktivně si s jednotlivými obcemi řekli, co a jak je třeba lépe formulovat při té žádosti. 

Co je obnova, oprava a co ta nová investice, protože to se potom liší z pohledu financování.

A právě na tyto detaily, u kterých je někdy těžké pro komunálního politika se zorientovat, jsme připraveni. Abychom dokázali z pohledu vládních institucí velmi jasně a rychle pomoci.

A jakým způsobem? Protože my jsme ve vysílání mluvili s Danem Petruchou z Člověka v tísni, tedy z organizace, která si dělá terénní výzkum. Říkal, že obce mají problém s tím vyhodnotit přesně tu situaci, jaká je třeba míra poškození, jak tedy ty peníze přerozdělit. Tak jak jim v tom konkrétně můžete pomoct?

Tak tady samozřejmě fungují základní principy podle krizového zákona. To znamená shrnutí jednotlivých škod, jejich nahlášení na obec s rozšířenou působností, následně na kraj a kraj potom dává souhrnnou informaci na stát. Toto se stane v okamžiku, kdy se ukončí stav nebezpečí. Na toto pamatuje zákon.

Čtěte také

iROZHLAS

Přiznávání pomoci po povodni se liší obec od obce i přepážka od přepážky úřadu, kritizuje Člověk v tísni

A potom vláda musí velmi krátce, do 20 dnů, reagovat. Už musí mít připravený komplexní materiál na obnovu toho daného území. To znamená nástroje a finanční prostředky.

Ale než se toto všechno formálně stane, tak mezitím už se ta pomoc rozeběhla – jednotlivé programy na obnovu infrastruktury a zároveň pomoc třeba s řešením dočasného obydlí. I problémy, které řešíme my jako ministerstvo práce a sociálních věcí, to znamená pomoc domácnostem, tak už běží.

My máme dnes, za ten měsíc a něco, do domácností vyplaceno zhruba 400 milionů korun. To znamená, že pomoc už se nám distribuuje do toho území.

Ale samozřejmě některé věci potřebují pár týdnů času na to správné rozhodnutí. Je to třeba rozhodnutí, jestli se bude znova na tom místě stavět, nebo je lepší hledat nějaký náhradní pozemek a tu nemovitost přesunout do míst, kde už to bude bezpečné, kde už se nebude opakovat podruhé nebo potřetí to, že by přišla velká voda... 

Peníze od krajů?

Ve vysílání Českého rozhlasu mluvil o aktuální situaci náměstek primátora Opavy Vladimír Schreier (ANO). Podle něj zatím pomoc dostali od státu především občané, a to 73 tisíc korun vyplacených úřady práce. Pomoc od kraje zatím využili na úklid, ale zatím podle něj Opavě chybí peníze od státu. Kdy se Opava dočká toho, že dostane potřebné prostředky od státu?

Tak já bych to doplnil, aby to bylo zasazeno do celého kontextu. Peníze – o kterých mluvil pan náměstek, že je poukázaly na kraje a kraj jim je proplatil – to jsou peníze, které proplácíme ve finále my, protože kraje potom posílají souhrnné žádosti. A už se tak stalo. Jak Olomoucký, tak Moravskoslezský kraj už poslaly první dvě žádosti. Ty peníze už mají na účtech.

Tento týden očekáváme, že oba dva kraje doplní druhé kolo, které už je ve stovkách milionů korun. My ty peníze okamžitě uvolňujeme na účty krajů. A kraje je potom distribuují do obcí a měst.

Čtěte také

Mobilní týmy už dnes vyjedou do nejvíce zasažených oblastí. Budou vyřizovat žádosti o mimořádnou okamžitou pomoc, upozorňuje Jurečka

To jsou ty peníze na bezprostřední úklid území, odstraňování zbytků nemovitostí nebo například i naplavenin a různých věcí, které je potřeba na tom území vyčistit.  

Zároveň jsme už uvolnili peníze do obcí a měst. V pondělí na jednání to padlo, že celá řada obcí už je má na účtech. To jsou peníze, které mají obce a města k rozdělení domácnostem podle jejich vlastního klíče.

A počítáme s tím, že třeba z mého resortu bude pokračovat další pomoc, která bude cílit například na zafinancování výměny kotlů a čerpadel, které byly zaplaveny.

Také jsme také spustili v legislativní nouzi změnu legislativy tak, abychom dokázali lidem pomoci zaplatit ubytování v době, kdy jim třeba dům spadl, nebo je tak poškozen, že se tam nedá bydlet.

Zároveň je potřeba zaplatit energie na vysoušení, vytápění, přímotopy a podobně. To všechno jsou věci, které jsou v běhu a ty peníze jsou distribuovány těmto domácnostem, stejně tak jako programy určené pro firmy.

Od 1. listopadu tyto peníze budou moci firmy čerpat, ať už to budou takzvané záruky, nebo bezúročné úvěry, anebo pomoc s úhradou mzdových nákladů.

Rozdělení peněz

Když jste, pane ministře, říkal, že obce a kraje si to rozdělí dle svých vlastních parametrů, neměly by být i parametry jednotné? Nehrozí třeba, že někde se to může rozdělovat neférově? Nebo v jedné obci tak, ve druhé úplně jinak? O tom také mluvil zástupce Člověka v tísni, že v některé obci dostávají lidé plnou sazbu a v některé dostanou o dost míň.

To je právě jeden z momentů, kdy jsme si řekli, že není úplně nejlepší, abychom všechny dotační nebo povodňové peníze svazovali pravidly a pokyny, které dáváme tady na centrální úrovni.

Ta obec často nejlépe zná realitu v tom, jak a komu je potřeba pomoci. A proto jsme řekli, že část peněz dáme opravdu k dispozici dané obci, aby nastavila parametry a pravidla, jak tu pomoc bude distribuovat. To znamená, aby obce dokázaly, jak se říká, vyplnit bílá místa na mapě. 

Čtěte také

Odpovědnost i vzájemná důvěra. Letošní povodně byly z mnoha pohledů mimořádné, říká Antonín Tůma z Povodí Moravy

Vím, že obce mezi sebou v regionech diskutují, jak to nastavit, aby měly do určité míry formu podpory v souladu. Mají i možnost diskutovat s nevládními organizacemi, jaká forma podpory tam jde ze strany takzvaných nevládek, právě aby to obce vhodně doplnily tím zacílením.

A jak by se podle vás mělo přihlížet při rozdělování peněz k tomu, zda byli daní lidé pojištění, nebo ne?

Myslím, že by tady mělo být určité odstupňování. A především by se mělo zohlednit to, zdali daná domácnost byla pojištěná v situaci, kdy pojištěna být mohla. To je jedna specifická část domácností.

A pak je tady úplně jiný pohled na to, že domácnost nebyla pojištěná, protože pojištěná být nemohla. Protože třeba ta nemovitost už je od roku 1997 v záplavovém území a pojistit vlastně vůbec nešla.

Peníze z Unie

Česko mělo jako země postižená povodněmi získat na obnovu peníze z Evropské unie zhruba dvě miliardy eur (přes 50 miliard korun). V jaké je to fázi? Už jste ty peníze dostali?

Tyto peníze budou distribuovány z operačních programů, u kterých Česká republika bude moci mít velkou flexibilitu v tom, jak je upravit právě pro tu pomoc postiženým územím a postižením subjektů. Toto jsou věci, které poběží v příštích týdnech a měsících. Takže tady bude to čerpání průběžné nějak v nejbližší době.

Ale ještě se z nich tedy nic nečerpalo?

Zatím z i nich čerpáno nebylo. V tento okamžik pomoc, která jde, pochází ze státního rozpočtu. A je poměrně masivní v tom, jak rychle dotéká do toho území. Samozřejmě v tom budeme pokračovat.