Afghánistánu hrozí humanitární katastrofa. EU nechce opakovat chyby z roku 2015, říká europoslanec

Podle něj je morální zodpovědností Evropské unie, aby se Afghánistánu snažila pomoci, protože v zemi hrozí humanitární katastrofa.

Čtěte také

Svědectví z Kábulu: Tálibán je pořád stejný, každý v Afghánistánu musí mít obavy

Šimečka připomíná, že migrační krize v roce 2015 nastala poté, co Unie omezila humanitární pomoc utečencům, kteří tehdy byli v zemích sousedících s válkou zmítanou Sýrií, a to spustilo uprchlickou vlnu.

„Evropská unie se teď soustředí na to, aby se neopakovaly chyby z roku 2015. Pokud zareagujeme včas a správně, například drastickým navýšením humanitární pomoci, tak by to riziko nekontrolovaného přílivu lidí nemělo být velké,“ míní.

Pokud zareagujeme včas a správně, například drastickým navýšením pomoci, tak by riziko nekontrolovaného přílivu lidí nemělo být velké.
Michal Šimečka

Kromě zemí visegrádské čtyřky se zvýšením pomoci nesouhlasí například ani Rakousko nebo Dánsko. Šimečka soudí, že vše nakonec zůstane na rozhodnutí členských států:

„Slovenská vládní koalice nejprve deklarovala, že je ochotna přijmout deset lidí. To je směšné číslo vzhledem k tomu, kolik lidí například pomáhalo slovenským vojákům nebo mají nějaké vazby na Slovensko. Nakonec v druhém evakuačním letadle přiletělo více lidí,“ přibližuje.

Spor o evropské hodnoty

Europoslanec připouští, že Evropská komise v posledních letech dala za pravdu odmítavým postojům některých států v otázkách migrace, například pokud jde o plot, který chtějí pobaltské státy a Polsko stavět na hranicích s Běloruskem, aby bránily organizovanému přílivu migrantů.

Čtěte také

Thomas Kulidakis: Zabrání řecké a turecké ploty migraci z Afghánistánu?

„Všichni si uvědomují, že rok 2015 byl naprostým selháním Evropské unie, které se nesmí opakovat, jinak občané ztratí jakoukoli důvěru ve schopnost Unie mít cokoli pod kontrolou,“ poznamenává s tím, že je třeba konečně pokročit v reformě evropského azylového systému, jinak se budou tyto problémy neustále opakovat.

Šimečka je zpravodajem Evropského parlamentu pro přípravu nového mechanismu na ochranu demokracie a právního státu v členských zemích. Jeho největší ohrožení prý v současnosti pozorujeme v Maďarsku a v Polsku, s nímž Unie vede spor kvůli tamní reformě soudnictví.

„V každoroční zprávě, kterou vydává Komise o všech 27 členských státech, vidíme, že problémy jsou i ve Francii, Lucembursku, Španělsku. Opravdu to není žádný bič na středoevropské státy,“ zdůrazňuje.

Mělo by být některému z členských států zastaveno čerpání evropských fondů? A hrozí něco takového i České republice kvůli střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO)?

Poslechněte si v záznamu Interview Plus.