Alexandr Mitrofanov: Kreml škrtí svobodu projevu, ta ale nekapituluje
V dobách SSSR existovala pouze média, která povolila komunistická strana. Psát nebo vysílat mimo oficiální struktury nebylo možné. Přesto značné množství tehdejších obyvatel Sovětského svazu poslouchalo krátkovlnné vysílání zahraničních rozhlasových stanic, aby se dozvěděli, co se v jejich zemi doopravdy děje. Tato situace se dnes v Rusku s mírnou obměnou opakuje.
Zahraniční rozhlas se v Sovětském svazu usilovně rušil. Občas nebylo možné ruské vysílání Rádia Svoboda, BBC, Hlasu Ameriky nebo Deutsche Welle zachytit v použitelné kvalitě, protože rušičky vyly jako smečka vlků. Nehledě na to redaktoři těchto stanic dost často svá slova dokázali předat posluchačům.
Proč říkám, že dnes v Rusku je to téměř stejné?
Čtěte také
Protože Kreml před několika dny fakticky vymazal veškerou svobodu projevu v zemi. Zničil legendární rozhlasovou stanici Echo Moskvy, donutil jedinou nezávislou TV Dožď k ukončení činnosti, vedle toho zanikla řádka dalších médií, která bylo možné pokládat za svobodomyslná.
Kreml následně cynicky nasadil na frekvenci, na níž vysílalo Echo Moskvy, svou hlásnou troubu Rádio Sputnik.
Rusko navíc opustily zahraniční redakce, které nechtěly podrobovat redaktory riziku uvěznění až na patnáct let. Stačilo totiž, kdyby Putinovu válku proti Ukrajině nazvali Putinovou válkou proti Ukrajině. Stručně řečeno vypadala ruská mediální krajina pár dnů po vypálení volně dýchajících stromů beznadějně.
Nová média
Ale je to dnes jiné. Začaly totiž fungovat mediální kanály, které už nemají podobu tradičních sdělovacích prostředků, přesto obsluhují ty Rusy, kteří postrádají informaci, co se ve skutečnosti děje v jejich zemi, a analýzu tohoto stavu.
Facebook a Twitter byly ruskými úřady prohlášeny za zakázané, nicméně mnozí se naučili používat VPN, což je technický prostředek pro obcházení blokace.
Hlavním útočištěm svobodomyslné části společnosti se ovšem staly dvě platformy. Pro texty a fotografie slouží komunikátor Telegram a pro videa a přímé přenosy obrazu a zvuku pak platforma YouTube.
Mnoho známých redaktorů Echa Moskvy a Doždě založilo své kanály na Telegramu a YouTube a tam informují a komentují dění. Jsou tam i významní politologové či historici, jejichž názory diváci a posluchači vnímali dlouhá léta před zničením nezávislých médií.
Telegram se stal nejaktivnější platformou. Někteří autoři navíc otevírají možnost pro sledující, aby přispívali do diskuse. Značnou roli hraje fakt, že Telegram byl komunikátorem, který se Putin před pár lety pokusil zničit kvůli tomu, že jeho lidé nebyli schopni prolomit ochranu soukromí uživatelů, ale prohrál na celé čáře.
Nelze však zapomenout na to, že publikum těchto mediálních kanálů tvoří většinou lidé, kteří zároveň ve velkém z Ruska prchají. Pro ostatní je tu státní propaganda.
Autor je komentátor serveru novinky.cz
Související
-
Válka na Ukrajině: Kyberprostor je další bitevní pole, říká reportérka Magdoňová
Nenosí helmy a neprůstřelné vesty, nemají automatické pušky, nejezdí tanky. Přesto hrají ve válce na Ukrajině velmi důležitou roli. Řeč je o hackerech.
-
Speciální vojenská operace? Jen forma Putinova newspeaku, míní publicista Sulimenko
„No, tak půjdeme denacifikovat tu Ukrajinu. Vždyť vlastně o nic nejde... To je samozřejmě hrozné a musíme se tomu bránit,“ říká publicista Konstantin Sulimenko.
-
Pandemie a hned válka. „Změny potřebuje člověk pochopit, to dělá skrz média a přátele,“ říká vědkyně
Pandemie ještě neskončila a je tady další krize, válka na Ukrajině. Ve vědě se mluví o takzvané „rychlé změně“, se kterou přirozeně souvisí i strach a nejrůznější obavy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
