Novinář Koubský: Putinův cenzurní zákon dokonale zavřel médiím ústa. Z Ruska se stává Severní Korea

Za porušení nového zákona hrozí lidem pokuty do výše jednoho a půl milionu rublů nebo – při závažnějších důsledcích jejich zpráv – až patnáct let vězení.

„Hrozba patnácti let vězení za něco tak vágně specifikovaného, jako jsou dezinformace o ruské armádě, to mi přijde jako opravdu velký bič na nezávislé novináře a na šíření informací v zemi,“ komentuje situaci Slížek.

Tohle staví kohokoliv, kdo by chtěl provozovat nezávislou žurnalistiku, na úroveň nepřítele státu, nepřátelského agenta a špiona.
Petr Koubský

Čtěte také

V Rusku se bude zdražovat. Myslím, že lidé budou spíš vinit Západ, ne Putina, říká zpravodajka Milenkovičová

„Je to cenzura tvrdší než cokoliv, co bylo v dobách Sovětského svazu, kdy akreditace zahraničního západního novináře přece jen poskytovala jisté záruky a jistou bezpečnost. To nejhorší, co hrozilo, bylo vyhoštění ze země,“ srovnává aktuální situaci s minulostí redaktor Deníku N Petr Koubský a dodává:

„Tohle staví kohokoliv, kdo by chtěl provozovat nezávislou žurnalistiku, na úroveň nepřítele státu, nepřátelského agenta a špiona. Je to naprosto šílené opatření, které z Ruska dělá opravdu ekvivalent Severní Koreje.“

Dokonale zavřená ústa

Podle dosavadních informací zatím úřady nový zákon nevyužily a žádného novináře podle něj nezačaly stíhat. „Jednoduše je to z toho důvodu, že zafungoval. Všichni zmlkli, protože ty tresty jsou opravdu drakonické. Patnáct let v ruském vězení pro někoho, kdo je ocejchován jako nepřítel státu, má velice blízko k rozsudku smrti,“ věří Koubský.

Všichni zmlkli, protože ty tresty jsou opravdu drakonické. Patnáct let v ruském vězení má velice blízko k rozsudku smrti.
Petr Koubský

Kromě zahraničních médií přitom svou činnost ukončily také jediná dvě nezávislá ruská média – rádio Echo Moskvy a televizní stanice Dožď. Nová norma se dotkla také sociální sítě TikTok, která z preventivních důvodů znemožnila svých uživatelům v Rusku přidávat nový obsah nebo vysílat přímé přenosy.

„Putinovi se prostě podařilo domácím médiím dokonale zavřít ústa,“ shrnuje aktuální situaci redaktor Deníku N.

Ruský internet

Vysoké tresty ale nejsou jediným způsobem, jak putinovský režim hodlá omezit šíření informací, které mu nejsou po chuti. Státní služby mají nově povinnost přejít na využívání výhradně ruských serverů a ze stránek musí odstranit i zahraniční JavaScripty.

„Část expertů tento krok považuje za předzvěst možného odpojení ruského internetu od toho světového,“ vysvětluje kroky Slížek.

Část expertů tento krok považuje za předzvěst možného odpojení ruského internetu od toho světového.
David Slížek

Kompletní odstřižení se od internetu je přitom něco, co ještě nedávno bylo výsadou literatury – ať už žánru science fiction, nebo distopie.

Čtěte také

Válka na Ukrajině: Kyberprostor je další bitevní pole, říká reportérka Magdoňová

„Technicky to pochopitelně možné je, ale za cenu, že nikdo předem neví, co všechno přestane po odstřižení fungovat. Nikdo neví, kde všude je to technicky, logicky a softwarově provázáno. Na to se přijde, až když se to odstřižení udělá. Rusko za to zaplatí tím, že mu spousta věcí přestave fungovat,“ předvídá Koubský.

A připomíná také to, že internet není jen prostorem sociálních sítí.

„Na internetu se také pracuje. V Rusku je spousta mezinárodních firem, kde lidé pracují na dálku a jsou denně internetem propojení se svými mateřskými organizacemi různě po světě. Všichni tito lidé v případě odstřižení Ruska budou na dlažbě. To vyvolá další vlnu nesmírných ekonomických škod. Ale ta země ničí poslední dobou sama sebe v takovém míře, že toto už ji asi nezastaví,“ obává se redaktor Deníku N Petr Koubský.

Poslechněte si celou debatu Davida Slížka s Petrem Koubským. Dozvíte se, jak velký problém pro běžné Rusy představuje nedávné odstřižení země od Facebooku a Twitteru. Nebo také to, jak obtížné bude pro západní média nově získávat ověřené informace přímo z Ruska.