Karel Hvížďala: Preference ANO stoupají dle sociologů zákonitě
Nejprve si připomeňme výsledky posledních prosincových průzkumů po kauzách se střetem zájmu pana premiéra a s nejasným odjezdem jeho syna na Krym.
Podle agentury STEM by ANO dosáhlo až na 35,7 procent voličů a podle agentury Kantar TNS na 32,5 procent voličů. Co by před lety ještě donutilo každého premiéra k rychlé demisi, Andreje Babiše posílilo. Co se změnilo?
Jan Vávra: Proč Andrej Babiš stále přežívá?
Ze všech komentářů, otázek kladených novináři i vyjádření politiků lze vyčíst údiv nad tím, kolik má Andrej Babiš politických životů a jak se dokáže vykroutit ze všech svých skandálů.
V prvé řadě způsob manipulace ve veřejném prostoru. Podle sociologů se po roce 2008, tedy po nástupu sociálních sítí a šíření zpráv algoritmy, které je dokáží distribuovat automaticky neobyčejnou rychlostí na obrovské množství lidí, je možné simulovat, tedy předstírat, velice rychle většinové mínění ve veřejném prostoru.
A k němu, jak předvedl už v roce 1951 Solomon Asch takzvaným experimentem konformity, se vždy připojí značná část občanů.
Solomon Asch tehdy vytvořil řadu experimentálních skupin do jejichž jedné poloviny umístil figuranty, kteří schválně na dané otázky odpovídali špatně. V této polovině se většina neinstruovaných dotázaných přimkla k mínění většiny, která záměrně lhala.
Masa lidí proti tomu, kdo s hrou začal
U druhé skupiny chybné odpovědi udalo jen nepatrné množství lidí. Při diskusi s účastníky prvních skupin většina dotázaných, co se přimkla k většině, přiznala, že se nechtěla lišit od mínění většiny.
Jiří Leschtina: Babiš ve střetu zájmů? Až do roztrhání těla
Na veřejnost pronikla analýza právního servisu Evropské komise, že střet zájmů u premiéra Andreje Babiše neskončil převedením jeho majetku do dvou svěřenských fondů.
A pakliže tuto většinu umí někdo simulovat a tuto simulaci ještě podpoří vystoupením v privátních televizích a ve svých vlastních médiích jako pan premiér a jeho zaměstnanci, výsledek by nás neměl překvapit.
Zvlášť, když populisticky-podnikatelské hnutí ve složitém globalizovaném světě tím, že na komplikované otázky má předem připravené jednoduché odpovědi, simuluje zároveň snadno pochopitelný řád: najde například nepřítele v neplatičích daní mezi středními podnikateli a v muslimech. To jsou ty hlavní důvody, proč veřejný prostor do značné míry ovládá davová sounáležitost.
Jenže tento model funguje jen do té doby, kdy premiér má z čeho rozdávat, protože jakmile se situace změní a hospodářský růst začne stagnovat či dokonce se objeví symptomy krize, nebude nejen z čeho rozdávat, ale ani udržovat přiměřenou kvalitu života.
Na takovou situaci pak stát nebude připraven, protože vyčerpal všechny rezervy v dobách konjunktury.
Co ale zůstane, to je masa lidí, která se naučila být závislá na cizí vůli, která slibovala, že všechno vyřeší a taková masa se vždy, jak dějiny připomínají, nakonec otočí proti tomu, kdo s touto hrou začal.
Související
-
Zpovykaní Pražané, odraz ode dna, čučkaři nebo kampaň? Vyberte Výrok roku 2018
Stejně jako v loňském roce, i letos nominovali komentátoři, kteří spolupracují s pořadem Názory a argumenty, výroky politiků, které považují za ikonické.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
