Karel Hvížďala: Obama v Berlíně

Dnes dopoledne se setkal s prezidentem Gauckem i paní kancléřkou Merkelovou a v 15:00 pronesl u Brandenburské brány na Pařížském náměstí před 2000 pozvanými hosty za velmi přísných bezpečnostních opatřeních: kanály jsou přivařené k obrubám, nikdo nesmí otevírat okna atd., zásadní řeč. Jak známo na tomto místě hovořili již i jiní američtí prezidenti: Reagan a přesně před padesáti lety i John Fitzgerald Kennedy, který tam tehdy řekl památnou větu: Ich bin ein Berliner, Já jsem Berlíňan, a tím symbolicky dal světu signál, že Amerika nikdy nepřipustí, aby Západní Berlín byl okupován armádou NDR či sovětskými vojáky.

Prezident Ronald Reagan zase na tom samém místě v roce 1987 vyzval Michaela Gorbačova, aby tuto bránu otevřel, a tzv. Berlínskou zeď zbořil, neboť právě tam vedla hranice, která rozdělovala Berlín: k Brandenburské bráně nebyl na východní části přístup, byla obklopena betonovými zátarasy a hlídána východoněmeckými policisty a vojáky. Na západní straně byly postavené pro turisty dřevěné věže, z kterých se hlavně cizinci mohli dívat do Německé demokratické republiky, která byla po celém obvodu Západního Berlína oddělena stometrovým zoraným pásem, samostříly a hlídána ze strážních věží policisty, aby nikdo nemohl přejít hranici.

Barack Obama projevil již v roce 2008 přání na tuto tradici navázat, ale v té době vládla v Německu velká koalice křesťanskodemokratických stran a sociálních demokratů, a protože se někteří němečtí politici včetně paní kancléřky tehdy obávali, že by Obama zneužil této cesty k předvolebnímu boji, který tehdy probíhal ve Spojených státech, postavili se proti. Obama proto tehdy musel promluvit o kousek dál v ulici 17. června u tzv. Vítězného sloupu. Tam pronesl památné věty: „Potřebujeme stavět nové mosty. Potřebujeme partnery, kteří si naslouchají, kteří se od sebe učí a kteří si především důvěřují.“ Předchozí konflikt o místě projevu měl ale vliv na ne příliš vřelé vztahy mezi paní kancléřkou a americkým prezidentem. Snad i proto tentokrát existovala do poslední chvíle nejistota, jestli k návštěvě dojde, a sice z opačného důvodu: Obama váhal, jestli jeho návštěva nebude zneužita před německými spolkovými volbami, které tam proběhnou za necelé čtyři měsíce. Nakonec ale zřejmě v jeho administrativě převážilo racionální přesvědčení, navázat na starou tradici.

Jak se dalo očekávat, americký prezident Obama nejprve v poledním brífinku obhajoval odposlechy telefonů a kontrolu e-mailů bezpečností a slavnostní řeč v 15:00 využil k tomu, aby učinil vážná prohlášení: navrhl Rusům snížení atomových zbraní až o třetinu a uspořádání konference v nizozemském Haagu k atomové bezpečnosti, vyzval západní vlády k tomu, aby si uvědomily, že nesou odpovědnost za osud celého světa a hovořil i o směřování americké zahraniční politiky. V tuto chvíli, kdy komentář vysíláme, přijal pozvání kancléřky za přítomnosti berlínského starosty Klause Wowereita na večeři do zámku Charlottenburg. Po slavnostní večeři se zapíše do zlaté knihy hostů města Berlína, kam již v roce 2008 napsal: „Berlín je symbolem vítězství naděje nad lidským strachem a nemožností lidí prosadit svobodu!“