Karel Hvížďala: Jak nás ohrožují zavřené školy

Podle odhadů je v současné době na celém světě doma asi 1,3 miliardy dětí a od půli března ve 22 evropských zemích zůstalo doma asi 290 milionů dětí.

Čtěte také

Svět se začíná z pandemie probouzet s podobným scénářem. Školy to ale čeká až v září

V Německu jsou teď zavřené všechny školy, v Rakousku je provoz velmi omezený: vyučuje se přes internet a školy do 14 let navštěvuje například ve Vídni jen 0,6 % žáků. Od 4. května a od 15. května se tam postupně do škol vrátí další žáci.

Ve Švédsku jsou sice školy otevřené, ale řada rodin z velkých měst se odstěhovala s dětmi na chaty a učí se s nimi doma. Dánsko otevřelo školy pro mladší děti 13. dubna.

V řadě zemí se teď vede diskuse o tom, jestli by se neměly zkrátit letní prázdniny nebo zavést školní docházka i v sobotu. U nás se zatím uvažuje, že bude zahájena výuka na základních školách až od 25. května, a to ve skupinách do 15 dětí.

Digitální demence

Čtěte také

Michal Komárek: Kdy otevřít školy? V září

Této úvaze oponuje Model antiCOVID-19, který vytvořila skupina špičkových vědců, podle kterých by úplné otevření všech škol vedlo jen k 1,5 násobku až dvojnásobku aktivních případů, a proto k takovým opatřením není důvod.

Jako ohrožuje uzavření hranic rozjezd ekonomiky, podobně ohrozí uzavření škol na dobu čtyř pěti měsíců vzdělanost mladší populace. O tom se tady na rozdíl od zahraničí moc nediskutuje.

Švédové upozorňují nejčastěji na to, že škola učí děti základním rituálům, bez kterých se v životě neobejdou: pravidelně vstávat, chodit do školy, učit se, připravovat úkoly, sportovat atd. Delší absence, než jsou normální prázdniny, tyto návyky narušuje tak hluboko, že školy s nápravou ztratí spoustu času.

Čtěte také

Otevřou se školy v polovině května? Učitelé z toho mají obavy, říká analytik EDUin

A vzhledem k tomu, že k poškození dojde u dětí, s kterými rodiče nebudou doma soustavně pracovat a nedovolí jim, aby opustily zaběhlý rytmus života, bude se zase dle německých pedagogů zvětšovat rozdíl mezi chytrými dětmi a průměrnými žáky, a to v čase, kdy nové technologie vyžadují podstatně větší vzdělanost. A to platí už dnes skoro u všech profesí. Navíc právě tyto děti jsou víc ohroženy i digitální demencí.

Vyhledávače, říká psycholog Daniel Werner, totiž nahradily nutnost vědět, kde informaci najít. Mozek se za několik let na novou situaci adaptoval. Absence přístroje se stává ztrátou paměti.

Karel Hvížďala|foto: Adam Kebrt,Český rozhlas

Digitální domorodci, jak upozorňuje Daniel Spitzer, hledají permanentní vzrušení a štěstí, používají pouze krátké věty bez argumentů, nejsou schopní artikulovat myšlenku, jen impulzivně reagují. Jenže veškeré vědecké a umělecké výkony se rodí ve vzdělaném a vytrénovaném mozku, který si cvičí svou paměť a imaginaci.

Dlouhodobější zavření škol počet dětí schopných novým tlakům odolávat a vykazovat vyšší výkony, nebo se jen soustředit na práci s novými technologiemi, se značně snižuje.

Autor je publicista