Karel Hvížďala: Internet by se měl regulovat sám

Podle něho by za smazání příspěvku na sociální síti mohl provozovatel zaplatit až 50 milionů pokuty, za vymazání celé stránky na Facebooku by mohl být odsouzen až k půlročnímu vězení.

Projekt E-Bezpečí varuje rodiče před nebezpečnými následky sdílení fotek dětí na internetu

Zveřejňování fotografií svých dětí na sociálních sítích se stává stále větším problémem. Především pro ty dospívající. Takzvaný sharenting, spojující slova share a parenting pro ně může být ponižující a doslova nebezpečný. Podle výzkumu olomouckého projektu E-Bezpečí téměř tři čtvrtiny českých rodičů dávají pravidelně fotky svých dětí na sociální sítě.

Pod návrhem je podepsáno 34 poslanců z ODS, ANO, SPD, ČSSD a KDU-ČSL. Účel dle předkladatelů je bohulibý: zamezit cenzuře a potlačování svobody projevu na sociálních sítí.

Esenciální problém takového návrhu spočívá v tom, že nevychází ze zásadní změny komunikace ve veřejném prostoru, který po nějaké změně volá, ale zároveň tuto změnu chce řešit způsobem, který neodpovídá stávajícím pravidlům: v demokratické společnosti zodpovědnost za obsah nese vydavatel a není možné mu zákonem nařídit, co musí zveřejňovat.

Náš svět se mění stále rychleji a hrnou se na nás nezvladatelné objemy dat a množství nápadů, slibů a hrozeb. To má za následek, že člověk se vzdává kontroly nad chodem věcí ve prospěch volného trhu, mínění údajné většiny a extrémních algoritmů, protože už záplavu dat nezvládá.

Stát nesmí rozhodovat o tom, co je pravda

Jen 33 procent Čechů věří médiím. Souvisí to s minulým režimem, říká internetový elf Kartous

• Upravit
• Smazat

Pojmenování „internetový troll” se vžilo pro člověka, který páchá zlo na internetu. Buď kvůli vlastní ignoranci, nebo se zlým úmyslem rozesílá dezinformace a zavádějící zprávy, šíří strach, nenávist, popichuje k rasismu a většinou také naznačuje, že by „chaos v západní společnosti” nejlépe vyřešil nějaký silný vůdce. Skupina dobrovolníků, která si říká elfové, se rozhodla pokusit se o léčbu trollí nákazy.

V minulosti blokovala tok dat cenzura. Dnes funguje cenzura opačně a zaplavuje nás nepodstatnými informacemi. Kdysi byla moc spojena s přístupem k informacím. Dnes spočívá ve znalosti, co přehlížet, když se vytratily zábrany, které fungovaly díky redakčním psaným i nepsaným pravidlům v prestižních i bulvárních médiích. Proto selekce v médiích je nutná.

Nejpřesněji v této debatě asi promluvil Timothy Garton Ash, když vyvrátil tvrzení majitelů platforem jako je Facebook, které tvrdí, že podnikají jen s platformou a že nemají s obsahem nic společného.

Ash naopak poukazuje na to, že tyto platformy nepředstavují ani mediální podnikání, ani nejsou čistým podnikáním s infrastrukturou, protože obsahy třídí algoritmy, které určují, co my na svých obrazovkách uvidíme.

Tomáš Sedláček: Internet předpověděl Masaryk už před sto lety

Hyperaktivní intelektuál, který sám sebe s nadsázkou charakterizuje jako kecacího ekonoma, přijel do Radia Wave na svém oblíbeném elektrickém monokole. Bavili jsme se o budoucnosti internetu, vánočních bílých slonech nebo o posedlosti zápisníky a psaním v ruce.

Jenže situace u Facebooku je jiná, než u ochrany dat a privátní sféry, proto nemůže stát přímo do obsahů zasahovat, tím by byl podle Ashe nabourán jeden ze základních pilířů demokracie. Stát nikdy nesmí rozhodovat o tom, co je pravda a co není.

Proto se zdá, že existuje jediná cesta: donutit komunikační společnosti, aby si samy přesněji určily, co od Facebooku budou požadovat a co nám mají nabízet, jako to kdysi udělaly tiskoviny a později rádio a televize.

Karel Hvížďala|foto: Adam Kebrt

Pokud si toto digitální komunikační koncerny, které představují první privátní supermocnosti, neuvědomí, mohly by na to doplatit, jak ukazuje rozsudek z května roku 2017, kdy dostal od Evropské komise Facebook pokutu ve výši 110 milionů eur za zveřejnění nepravdivých údajů o sobě.

A počet podobných pokut stále stoupá, stačí k tomu řádně využívat stávající zákony. Bohužel jejich výše je zatím nízká proti příjmům komunikačních koncernů.