Karel Hvížďala: František Kriegel chtěl léčit i komunismus

10. duben 2023

„Musíme se vrátit k programu pražského jara. Musíme zrušit cenzuru.“ Řekl František Kriegel půl roku po začátku okupace a pak prý dodal: „Už nemá smysl na tom trvat, ale někdo to říct musel.“

Tento způsob až urputně pevného postoje i v bezvýchodné situaci asi nejpřesněji charakterizuje celoživotní krédo komunisty, vojáka, lékaře a politika Františka Kriegela, který se narodil 10. dubna 1908, tedy před 115 lety.

Čtěte také

Vždy chtěl být prakticky užitečný, chtěl pomáhat lidem, proto vystudoval medicínu, proto pomáhal ve španělské občanské válce, v Asii se přidal jako lékař Červeného kříže k čínským komunistům v boji s Japonskem a i proto vstoupil do komunistické strany. Do Prahy se vrátil s americkou armádou.

V roce 1948 byl zástupcem velitele Lidových milicí, podílel se na komunistickém převratu, Po antisemitské čistce v roce 1952 byl vyhozen z ministerstva zdravotnictví a pracoval jako závodní lékař v Tatře Smíchov. Na počátku 60. let pomáhal na Kubě organizovat zdravotnictví. Do vysoké politiky se vrátil až v roce 1964, a vydržel tam jen do roku 1969.

Romantici píší knihy

Když časem zjistil, že dělal sám, nebo jeho strana, chyby, hned se vzbouřil: i proto nepodepsal v létě 1968 v Moskvě jako jediný protokol o dočasném pobytu sovětských vojsk v Československu.

Čtěte také

Prohlásil: „Tato smlouva byla podepsána nikoliv perem, ale hlavněmi děl a samopalů.“ O Rusech si nedělal iluze, již po jednání v Čierné pri Čope na počátku srpna 1968 prohlásil: „Stále musím myslet na to, v jakých primitivních rukou jsou osudy národů i celého lidstva.“

V prosinci 1976 byl jedním z prvních signatářů Charty 77. Podobně odvážně se choval i strýc Františka Kriegela a jeho synové ve Francii, kam odešli těsně před první světovou válkou. Jeden z nich byl vůdcem komunistického odboje: jeho dcera je filozofka a další pracovala v týmu prezidenta Mitterranda.

S Františkem Kriegelem jsem vedl v roce 1969 rozhovor pro Mladý svět. Tehdy ještě pracoval jako primář v Thomayerově nemocnici. Řekl mi: „Tenhle režim jednou padne a vy se toho ještě dožijete.“ Rozhovor už ale nesměl vyjít.

Kriegel: Voják a lékař komunismu

Pana Kriegela s jeho ženou Rivou jsem potkával v Dobřichovicích, kde jsme v létě bydlívali, kam on jezdil za Františkem Vodsloňem. Když jsem se mu chtěl omluvit za nevydaný rozhovor, jen mávl rukou a volal: „Vzpomeňte si na má slova. A jednou to napište.“ Tímto plním jeho přání.

Martin Groman o Františku Kriegelovi, který pocházel z Haliče, napsal šestisetstránkovou knihu s podtitulem Voják a lékař komunismu. Považuje ho za typického rusko-polsko-židovského občana, který na počátku stál na straně revoluce, ale na konci už stál proti ní a proti všemu, co učinila. Pochopil, že je neslučitelná s demokracií, po které toužil.

Karel Hvížďala

Při práci na knize publicista Groman prostudoval tisíce stran, které o Františku Kriegelovi nasbírala Státní bezpečnost či které byly v jeho osobním archivu. V nich našel i poznámku z roku 1979, tedy z roku, v němž zemřel, a která zní: „Po zádech romantiků jako jsem já, vždy vystupují k vrcholu moci ti, kteří nemají žádné ideály, jako je Gustav Husák a jeho lidé.“ Jak vidíme, tak tomu je i dnes: Romantici píší knihy, nebo se o nich píší knihy a v politice je najdeme jen ve výjimečných dobách, pragmatici jsou u moci za všech situací.

Autor je publicista

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.