Karel Hvížďala: Co ukazuje kauza Airbnb a lex Babiš

To zřetelně v těchto dnech ukazuje situace v turisticky atraktivních městech, jako je Praha nebo Český Krumlov, kde se rozmohlo krátkodobé pronajímání bytů přes Airbnb nebo Booking.com. Mezi tato odvětví patří ale i zdravotnictví, školství a způsob výkonu moci, jak ukazuje zase případ pana premiéra.

Majitelé bytů evidentně vydělávají víc než na dlouhodobých pronájmech, ale kromě toho, že se krátkodobí pronajímatelé v takových domech a bytech chovají často vandalsky a hlučně, má to za následek vylidňování center měst a růst nájmů.

Problémy i jinde

Čtěte také

HLASUJTE: Jste pro, nebo proti regulaci ubytovacích platforem typu Airbnb nebo Booking?

Ve zdravotnictví zase přibývá soukromých oborových zařízení, ve kterých se dají rychle vydělávat velké peníze, jako jsou například plastická chirurgie, gerontologie s paliativní péčí, dentální studia či různé ústavy komplexní péče. Pacient nemusí čekat, protože je tam personálu dostatek, zatímco ve státních zdravotních zařízeních je stále větší nedostatek lékařů i sester a na některé operace je tam čekací doba delší než půl roku.

A ani situace ve školství není ideální. Podle posledních oficiálních čísel u nás existuje 24 veřejných vysokých škol, 2 státní (Policejní akademie a Univerzita obrany) a 34 soukromých, nepočítáme-li zahraniční vysoké školy. Bohužel úroveň těchto škol je značně rozdílná. Pomineme-li známý případ protekčního studia na veřejné univerzitě na právech v Plzni, v soukromých školách nezřídkakdy platí pravidlo: když si školu platím, diplom musím dostat.

Česká republika není v tomto směru výjimkou. To se děje v celé naší civilizaci. Rozdíl je jen v tom, že v zahraničí se už léta snaží tyto obory regulovat. Městské vyhlášky předepisují, na kolik týdnů v roce může majitel byt krátkodobě pronajímat, lékařské komory regulují, kolik soukromých klinik a lékařských praxí může v daném místě fungovat. A podobně akreditační komise střeží počty nových vysokých škol, aby se nemohla snižovat jejich úroveň.

Východní obcházení

Čtěte také

Lukáš Jelínek: Babiš nás žene do křížku s Evropskou unií

Omyl podle sociologů začal už dávno, kdy se naše civilizace domnívala, že tržní hospodářství automaticky vše demokraticky vyřeší, a neregulovala ani výkon moci. Bohužel to mělo za následek – jak ukazuje situace v Maďarsku, kde ovládá vše opět jedna strana FIDESZ, a Polsko, kde zase vše ovládla strana PiS, nebo u nás, kde má stabilně nejvyšší preference hnutí ANO, které si privatizuje státní správu –, že došlo k těsnějšímu spojení mezi politiky, byznysmeny a médii.

S tímhle stará Evropa nepočítala, protože ignorovala skutečnost, že u nás existuje staletá tradice obcházení všech nařízení a zákonů a to oni, kteří si vládli většinou sami, neznají. Takzvaný lex Babiš, který Ústavní soud v úterý potvrdil, byl zaveden velmi pozdě, v roce 2017. A zatím je akceptován jen formálně, na to ovšem občané doplácejí. Proto nález navrhuje za nedodržování politika pokutovat.

Karel Hvížďala|foto: Radko Kubičko

Teprve budoucnost ukáže, jestli jeho důsledné naplnění dokáže náš stát vůči premiérovi, kterého podporuje prezident, prosadit. Ústavní soud svým nálezem vyslal jasný signál: stane-li se politikem byznysmen, musí být zamezeno tomu, aby moc mohl využívat pro sebe. Cituji: „(Česko) se zdrží všech opatření, která by mohla ohrozit dosažení cílů Unie.“ Jinými slovy: náš stát musí dodržovat finanční nařízení EU z roku 2018 o střetu zájmů.

Autor je publicista