To dá rozum, že to nemohlo dopadnout jinak, komentuje soudce Balík rozhodnutí Ústavního soudu v kauze lex Babiš

Čtěte také

Babiš je ve střetu zájmů, žalovat kvůli tomu Komisi je nesmyslné, míní Kalousek (TOP 09). Je to právní problém, nesouhlasí Feranec (ANO)

Ústavní soud zamítl návrhy prezidenta Miloše Zemana a skupiny poslanců na zrušení části zákona o střetu zájmů přezdívaného lex Babiš. Členové vlády tak nadále nemohou provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Firmy vlastněné ze čtvrtiny členy vlády se nesmějí ucházet o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky.

Ústavní soudci se zabývali hlavně vyvážením práv a povinností fyzické osoby, která je zároveň veřejným funkcionářem. Demokratický právní stát musí upravit pravidla pro výkon veřejné moci a zákon o střetu zájmů je jedním z těchto pravidel.

Státní není podnikem

Ústavní soudci konstatovali, že stát musí vytvořit veřejnému funkcionáři takové podmínky, aby mohl svou funkci řádně vykonávat. Zároveň ale musí také zamezit tomu, aby mohl moc využívat k prosazování osobních zájmů na úkor zájmu veřejného. Soudce Jan Filip přímo řekl, že „stát není podnikem a výkon veřejné funkce není podnikáním, natož správou vlastního majetku“.

Čtěte také

Jsou dobří státní zástupci a pak ti, kterým říkám zas tupci, komentuje bývalý ústavní soudce Balík problémy kauzy Čapí hnízdo

Soudci se zabývali také námitkou, že takzvaný lex Babiš směřuje proti jediné osobě – premiérovi. Shodli se ale na tom, že zákon je dostatečně obecný a podobně jako premiéra limituje další veřejné činitele.

Návrh na zrušení části zákona ležel u Ústavního soudu tři roky. Délku řízení opakovaně kritizoval prezident i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Teprve minulý týden ale soudci našli shodu ve výroku i odůvodnění. Jednotní ale nebyli, nález přijali většinou 11 hlasů ku třem.

Balík: To dá rozum...

„Soud postupoval standardním způsobem,“ komentuje nejnovější nález bývalý ústavní soudce Stanislav Balík.    

Soud podrobil celou problematiku testu proporcionality „a zákonitě dospěl k závěru, že přednost má to, aby politik působící v exekutivě nebyl ve střetu zájmů. To má samozřejmě přednost před právy, která má každý z vás, tedy před právem vlastnit majetek a podnikat… Z mého pohledu tato právní úprava testem proporcionality prošla. Byl bych velice překvapený, kdyby soud rozhodl jinak,“ dodává.  

To dá rozum, že by to nemohlo dopadnout jinak. A řeknu vám, že kdybych tam seděl já, tak bych hlasoval pro zprávu, kterou připravil soudce Filip.
Stanislav Balík