Karel Hvížďala: Čeho bychom se měli bát
„Zatímco politický povrch jevů zcela upoutává současníky a jeví se jim jako daleko významnější, než opravdu je, pomalá změna, která se zvolna plíží dějinami, je naopak v historickém odstupu tím nejpodstatnějším.“ To jsou slova francouzského myslitele Michela de Montagne z 16. století a platí dodnes.
Čtěte také
To, co díky velké emocionální náloži a internetu plní média všeho druhu, jsou z větší části jen emocionální bubliny a ideologická kamufláž. Může za to strach vydavatelů z nedostatku platících čtenářů, rychlost, která se stála součástí informací, a klesající množství inzerce, způsobené covidovou pandemií, stejně jako obavy z náročnosti. A k tomu přistupuje před volbami ještě zvýšená ideologická kamufláž, která má skutečné problémy překrýt neprostupnou mlhou prázdných slov a likvidovat paměťovou kulturu.
Kromě obrovitého zadlužení, o kterém se hovoří a kterým zatěžujeme neúměrně naše děti a vnoučata, neřešíme zanedbané investice do školství. Nepřipravujeme dost studentů na svět, který ovládnou zcela nové technologie a z kterého skoro zcela zmizí manuální práce. V takovém světě místo konformity bude oceňována individuální kreativita, a právě tu dnešní státní systém potlačuje, a tím nás odsouvá na vedlejší kolej: zaostáváme. Špičkové soukromé firmy bez pomoci státu na změnu nestačí.
Střet generací
Čtěte také
Nová generace mladých politiků přijde i s novou agendou, nenechá si projektovat do svých životů potřeby cizí, predátorské existence, bude vzdorovat. Již dnes můžeme zaslechnout ve staré Evropě slova o tom, že stejně jako dříve zločiny proti lidskosti byly nepromlčitelné, měly by dnes v EU být nepromlčitelné podvody, jejichž prostřednictvím jsou okrádáni daňoví poplatníci ve všech zemích, kde žije asi 450 milionů lidí. Jestliže si deset milionů Čechů, Moravanů a Slezanů nechá líbit manipulaci s dotacemi, neznamená to, že si totéž nechá líbit dalších 440 milionů Evropanů. A tito mladí politici budou mnohem přísnější než stará garda, která pomalu politiku bude opouštět.
A to se týká i klimatických změn a vztahu k rozvratu biosféry. Nová generace politiků se evidentně bude stavět jinak ke kořistnickému vztahu ke světu a bude se snažit tvrdě zakročit proti stále vzrůstající produkci skleníkových plynů. Ochrana planety se stane hlavní agendou, protože ohrožuje všechny, jak nám předvádí v tomto roce nevypočitatelné počasí svými záplavami a tornádem.
Jako myslíme jinak, jsme-li nemocní, musíme se naučit myslet jinak, je-li nemocné prostředí, ve kterém chceme žít. Pokud nebudeme chtít veřejně tato nebezpečí pojmenovat, budeme se sporům dále vyhýbat a situaci budeme maskovat, pasivní agresivita naši společnost zase rozloží, jako tomu bylo na konci minulého režimu.
Autor je publicista
Související
-
Jako kdyby léčili rakovinu jitrocelovým sirupem. Češi se neshodují, jak řešit klima, tvrdí psycholog
V Česku chybí známé a respektované osobnosti, které by v otázkách ochrany klimatu dokázaly oslovit a informovat veřejnost, tvrdí environmentální psycholog Jan Krajhanzl.
-
Když jí maso váš pes, vzdáte se steaku vy? Mazlíčci zatěžují klima, ale veganství je může zabít
Majitelé masožravých mazlíčků by měli přemýšlet, kde jinde takto vzniklou uhlíkovou stopu ušetřit: omezit vlastní konzumaci jídel z masa nebo odebírat zelenou elektřinu.
-
Jan Fingerland: Jak klima mění světovou politiku
I když se státy nezajímají o změny klimatu, klima se zajímá o státy. Tak by se dal obměnit starý postřeh. Globální změny podnebí se dějí bez ohledu na to, co je způsobuje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
