Luboš Kreč: V jednom šiku za Melanií. Vlastně Donaldem
Do kin celého světa vstoupil dokument Melania, který, jak název napovídá, pojednává o první dámě USA. O kvalitě snímku asi nejvíc vypovídají agregovaná hodnocení na serverech jako ČSFD nebo Rotten Tomatoes, kde má 11, resp. 5 procent a řadí se k nejhorším filmům všech dob. Pozoruhodný je ovšem širší byznysový rozměr díla.
Snímek Melania měl premiéru na konci ledna a zatímco v amerických kinech utržil přes osm milionů dolarů, ve zbytku světa pouhopouhých 70 tisíc dolarů. Základní propozici tak ale naplnil – oslovil primárně diváky z USA, jimž byl určen především. Má na ně zapůsobit jako v podstatě propaganda Bílého domu.
Čtěte také
Film sleduje dvacet dní před návratem Donalda Trumpa do Bílého domu očima jeho manželky, která je i producentkou. Film by ale nikdy nevznikl, kdyby práva na něj nekoupil za 40 milionů dolarů Amazon, resp. jím vlastněná studia MGM. To je u dokumentárního titulu, u nějž jsou jen minimální šance na komerční úspěch, velmi nadstandardní suma.
Stejně jako dalších 35 milionů dolarů, tedy 700 milionů korun, které padly na marketing. Ano, ve srovnání s hollywoodskými trháky, kde se výdaje na propagační kampaň počítají klidně ve stovkách milionů dolarů, jde o zdánlivě málo peněz, ale ve světě dokumentů jde o nevídaně vysokou částku.
Čtěte také
Svět byznysového pragmatismu
Nabízí se ale jiné než čistě finanční vysvětlení těchto počtů. Hlavou Amazonu, jeho streamovací platformy Amazon Prime, kde bude snímek také k vidění, a studií MGM je jeden z nejbohatších lidí světa Jeff Bezos. Ten se od Trumpova návratu do prezidentského úřadu snaží s ním žehlit své v minulosti pokřivené vztahy.
A pár desítek milionů odkrojených ze jmění, jež se odhaduje na 250 miliard dolarů, mu cestu k troše té náklonnosti může zajistit. Zvlášť u člověka, který je posedlý sám sebou, bohatstvím a luxusem.
Bezos ale není jediný, kdo jakoby se zaprodal. Hodně pozornosti vyvolalo i privátní promítání snímku přímo v prostorech Bílého domu. Zúčastnili se jej kapitáni amerického průmyslu, jako třeba šéfové Applu, výrobce čipů AMD, newyorské burzy nebo dědička automobilky FIAT. Seance se konala jen pár hodin poté, co agenti imigračního úřadu zastřelili v Minneapolis už druhého amerického protestujícího občana.
Zástupy celebrit včetně těch byznysových pak zavítaly i na oficiální premiéru Melanie v Kennedyho centru ve Washingtonu. Slavný ekonomický deník Financial Times se pak v reakci na to ve svém komentáři ptal, zda se ještě v USA najdou šéfové velkých firem a titáni technologických koncernů, kteří mají páteř.
Pomyslnou třešničku tomu dává režisér dokumentu, jímž je kdysi úspěšný Brett Ratner, jehož ale desítky žen obvinily ze sexuálního obtěžování a stal se proto personou non grata v Hollywoodu. Trumpovi mu ovšem s Amazonem poskytli záchranné lano. A Tim Cook a spol. jim u toho tleskali.
Za ten rok, co Trump znovu ovládá Bílý dům, totiž sledujeme, jak se za ním šikuje jeden mogul za druhým včetně těch, kteří ještě ne tak dávno mluvili o společnosti a jejích potřebách úplně jinak, než co nyní v přímém přenosu nabízí kroky administrativa Donalda Trumpa.
Jasně, mnozí z nich musí dělat to, co je v zájmu jejich firem a jejich akcionářů, tedy doručovat zisky, což může být s rozčíleným prezidentem, který neváhá uvalovat cla a daně na kohokoli a na cokoli, komplikované. Ale to, co provází jeden z nejhorších filmů všech dob, je i pro svět byznysového pragmatismu snad až příliš.
Autor je zástupce šéfredaktora serveru Czech Crunch
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
