Karel Barták: Po Angličanech zůstane „globish“

Jak potvrdil tento týden mluvčí Evropské komise Eric Mamer, i po brexitu bude mít Unie dvacet čtyři oficiálních jazyků včetně angličtiny, protože o tomto seznamu rozhoduje jednomyslně Rada ministrů EU, tedy členské státy. A protože angličtina je úředním jazykem také v Irsku a na Maltě, je jasné, že by tyto dvě země hlasovaly proti případnému návrhu ji ze seznamu vyřadit.

Jazyky jsou si rovny

Aby bylo jasno: Když Irsko vstupovalo v roce 1973 do tehdejšího Evropského hospodářského společenství spolu s Británií, zvolilo si jako oficiální jazyk gaelštinu, protože angličtinu chtěli Britové a gaelština by se jinak nechytila. Podobně v roce 2004 nechali na seznam oficiálních jazyků Malťané napsat maltštinu. Je však nabíledni, že obě země fungují přinejmenším administrativně v angličtině.

Čtěte také

Britští politici neříkají veřejnosti o brexitu pravdu, míní bývalý šéf britských diplomatů v Bruselu

Irsko se již dalo slyšet, že v Radě EU převezme na tlumočení do angličtiny dodatečnou část nákladů nehrazených z evropského rozpočtu, o které se dosud dělilo s Velkou Británií.

Formálně jsou si všechny oficiální jazyky Evropské unie rovny, opakuje ráda Evropská komise. Ve skutečnosti však není aparát bruselských institucí schopen zajistit překlady všech dokumentů do 24 jazyků nebo fungování webových stránek v mnohojazyčném režimu. Důsledné tlumočení do všech řečí zajišťuje pouze Evropský parlament.

Angličtina zůstává

Na úrovni pracovních jazyků je nerovnováha ještě vyhrocenější. Některá generální ředitelství Evropské komise fungují výlučně v angličtině, jinde angličtina silně převládá. Komise vysvětluje, že tomu tak bude i nadále, protože je to praktické. „Většina úředníků mluví anglicky a anglicky mluví také většina našich partnerů v celém světě. Na tom brexit nic nezmění,“ vysvětluje mluvčí.

Formálně tedy budou mít evropské instituce nadále tři pracovní jazyky – angličtinu, francouzštinu a němčinu, ovšem s jasnou převahou angličtiny. Podle Evropské observatoře mnohojazyčnosti v roce 1970 bylo 60 % dokumentů Evropské komise sepsáno francouzsky a 40 % německy. Předloni to bylo dohromady pět procent pro oba tyto jazyky, tedy 95 představovala angličtina. Francouzi pravděpodobně opět vytáhnou do boje za změnu těchto čísel, ale s malou nadějí na nějaký průlom.

Karel Barták|foto: Radko Kubičko

Samostatný jazyk

Po Angličanech tedy bude veta, ale zůstane angličtina – i když ne tak docela. To, čím se mluví a mnohdy i píše v bruselských zasedačkách, a nejen tam, má už jen málo společného s jazykem Williama Shakespeara. Stal se z toho vlastně jazyk sám o sobě, chatrně postavený na anglické gramatice, lingua franca, nebo také „globish“ místo „English“.

Takový danajský dáreček na rozloučenou. Úředníci tím budou vesele brebentit dál. Bohužel už kolem stolu nebude nikdo, kdo by sem tam promluvil v originále a aspoň trochu korigoval celkově upadající úroveň onoho „globish“.

Autor je publicista