Karel Barták: Nizozemská vláda padla. Vrátí se Frans Timmermans?
Po pouhých 11 měsících u moci padla v úterý nizozemská vláda. Vlastně momentálně jediná v Evropě s převládajícím podílem krajní pravice. Může za to právě Geert Wilders, lídr její hlavní složky Strany svobodných ( PVV), který naplnil své hrozby z posledních týdnů a ukončil koaliční spolupráci se třemi dalšími stranami.
Čtěte také
Tyto strany odmítly Wildersovo ultimátum spočívající v bezpodmínečném zavedení deseti dodatečných protimigračních opatření, včetně nasazení armády na hranicích, uzavření azylových středisek a násilného vyhošťování syrských imigrantů žijících v zemi, a to pod záminkou, že se Sýrie stala bezpečnou zemí.
Předsedové těchto stran – liberální VVD, nové pravice NSC a rolnické BBB – vyjádřili ochotu o těchto požadavcích jednat, nikoli však Wilders. Ten jejich pouhé váhání použil jako záminku k vycouvání z koalice.
Předčasné volby až po prázdninách
Vláda bezpartijního Dicka Schoofa bude pokračovat ve správě „běžných záležitostí“ a může tak vydržet relativně dlouho. Předčasné volby se podle všeho nebudou konat dřív než po letní přestávce.
Čtěte také
Nizozemský systém poměrného zastoupení bez limitů vytváří často obtížné povolební situace, které vyžadují dlouhá vyjednávání o sestavení vládních koalic. Je tedy jasné, že premiér v demisi bude koncem měsíce v Haagu hostit mimořádně důležitý summit Severoatlantické aliance.
Průzkumy naznačují, že se nizozemští voliči po posledním experimentu vracejí k osvědčeným politickým stranám. V záloze trpělivě čeká neudolatelný Frans Timmermans, ano, bývalý místopředseda Evropské komise duchovní otec Green Dealu, který stojí v čele aliance socialistů a zelených.
„Jsme připraveni,“ reagoval na pád vlády. Nizozemsko je podle něj ve slepé uličce a potřebuje vládu, která sjednotí občany a pustí se do řešení konkrétních problémů.“ Narážel tak na to, že Wildersem vybičovaný strach z migrantů byl do značné míry politickou pastí.
Vrátí se Timmermans?
Timmermansova aliance je momentálně v průzkumech na stejné úrovni jako Svobodní a také liberálové. Slušně si vedou také levicoví liberálové D66 a křesťanští demokraté, takže aritmeticky by Timmermans mohl mít šanci nějakou středovou koalici sestavit.
Čtěte také
Naopak Wilders se svým krokem možná odsoudil k návratu do role věčného opozičníka, která mu podle všeho vyhovuje víc než podíl odpovědnosti na reálné politické moci.
Pro Evropu není nizozemský vývoj špatnou zprávou. Otevírá zajisté období nestability v jednom z klíčových členských států, jehož vláda nebude mít po dlouhé měsíce mandát činit důležitá rozhodnutí.
Na druhou stranu vzbuzuje reálnou naději, že se v Nizozemsku vrátí k moci mainstreamoví politikové, kteří budou podporovat většinové evropské postoje ke klíčovým výzvám současnosti. Wilders se například netajil sympatiemi k prezidentu Putinovi a jen vlažně se stavěl k podpoře Ukrajiny.
Mění se priority voličů?
Zřejmě předpokládá, že ilegální migrace zůstane dostatečným „palivem“, kterým bude moct dál rozněcovat veřejné mínění. Ale v době, kdy Evropa čelí ruské vojenské hrozbě a americkému nepřátelství, se priority voličů rychle mění.
Schoofova vláda se nechovala docela tak, jak by si byl Wilders přál, postupovala do značné míry ve šlépějích předchozích kabinetů a Wilders to nakonec nevydýchal.
Tato zkušenost oslabuje koaliční potenciál Svobodných do budoucna a je poučením i pro další země – krajní pravice nedokáže vládnout v koalici, neumí dělat politické kompromisy a pohybovat se v prostředí mnohostranné demokracie.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
