Karel Barták: Evropská deregulace a její úskalí
Jedním z klíčových požadavků loňské alarmující zprávy Maria Draghiho o stavu evropské ekonomiky bylo zjednodušení legislativy EU tak, aby nesvazovala ruce a nohy evropským podnikům. Argumentovala tím, že Evropa si ke svým objektivním handicapům, jako je nedostatek surovin a energetických zdrojů, přidělává sama další tím, že své podniky zatěžuje byrokratickými požadavky, které jinde ve světě neplatí.
Evropská komise na to nebývale čile reagovala sérií balíčků, takzvaných omnibusů, ve kterých navrhuje zjednodušení pravidel v různých oblastech.
Čtěte také
Osekává se nejen „zelená“ legislativa, tedy zákony sloužící k naplňování Green Dealu, ale také pravidla pro čerpání zemědělských dotací, pro povinný reporting firem a podobně. Naposledy komise předložila návrh na zjednodušení pravidel v digitální oblasti.
Takzvaná simplifikace se stala šlágrem, ale zároveň začala vyvolávat zlou krev. Ani ne tak mezi vládami členských zemí, ty kupodivu většinou souznějí, i když jde o normy, které samy ještě nedávno bez protestů schvalovaly. Těžkopádnost evropské regulace se v řadě zemí včetně Česka stala evergreenem, na který se svádí řada problémů a neúspěchů, oprávněně i nikoli.
Vstříc požadavkům amerických velikánů
Klíčová bitva se zatím odehrává v Evropském parlamentu, kde mají značný vliv nejen průmyslové či zemědělské lobby, ale také organizace hájící zájmy občanské společnosti.
Čtěte také
Komise je z levicových lavic obviňována, že se její zjednodušovací tažení rovná de facto deregulaci a že se EU takto zbavuje jedinečných zákonů, které znamenaly světový standard ochrany spotřebitelů, ale také klimatu, přírody či lidských práv.
Jsme svědky opakujících se střetů, při kterých se nejsilnější Evropská lidová strana reprezentující pravý střed opakovaně spojuje s euroskeptickou frakcí Evropských konzervativců a reformistů, kam patří česká ODS, a zejména s Patrioty pro Evropu, ve které převládají národovecké a krajně pravicové strany, za Česko hnutí ANO a Motoristů.
Navržené omnibusy jsou nejednou schvalovány díky tomuto spojenectví, ačkoli se komise normálně opírá o středovou alianci lidovců se socialisty a liberály. Ti lidovcům vyčítají, že de facto odstranili sanitární kordon vytěsňující krajní pravici z běžného rozhodování a vytvářejí alternativní většinu.
Čtěte také
Vyhrožují, spolu se Zelenými, že za této situace se už nemusí cítit vázáni původní dohodou o podpoře komise, což může vést k jejímu rozkolísání v Parlamentu a celkovému oslabení.
Podstatně výraznější politický rozměr dostává debata o zjednodušování a deregulaci tlakem Spojených států, které otevřeně požadují, aby Evropská unie nekomplikovala život digitálním gigantům typu Meta nebo Google kontrolou jejich počínání podle zákonů o digitálních službách a digitálním trhu.
Američtí vyjednávači bezostyšně spojují požadavek na odstranění těchto pravidel s hrozbami zavádění dalších cel na evropské dovozy; dokonce se objevily i souvislosti s evropským postojem vůči Ukrajině a Rusku.
Evropská komise se v těchto případech tváří, že se nenechá vydírat. V tichosti však odsunula platnost klíčových ustanovení aktu o umělé inteligenci až na konec roku 2027, což vychází vstříc požadavkům amerických velikánů. Podobně by jim i mnoha dalším mělo vyhovovat plánované okleštění pravidel plynoucích z nařízení o ochraně osobních údajů neboli GDPR.
Komise tak musí čelit nejen obvinění, že kope za pravici podporovanou podnikateli, ale také, že se v zájmu důležitějších priorit bez boje podřizuje diktátu prezidenta Trumpa hájícího své kamarády ze Silicon Valley.
Autor je komentátor Info.cz a bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
