Karel Barták: Hlasování o nedůvěře Komisi neuspělo, dál však rozkolísalo důvěru v Unii

Už třetí jednání a hlasování o nedůvěře Komisi za pouhé tři měsíce je v historii Evropské unie něčím nebývalým. Svědčí o posunu politických sil v Evropském parlamentu a také o sílící snaze antisystémových politiků destabilizovat evropskou exekutivu a s ní i celou Evropskou unii.

Čtěte také

Karel Barták: České partaje se k Unii staví vesměs kriticky nebo negativně

Návrhy předložily dvě frakce. Na jedné straně Patrioti pro Evropu, považovaní za populistické euroskeptiky, mezi které patří také čeští europoslanci za ANO a Motoristy. Na druhé pak Levice, ultralevá frakce, momentálně bez české účasti.

První Komisi vyčetli, že dělá málo pro deregulaci, že nadále prosazuje Zelenou dohodu pro Evropu a také migrační pakt. Druzí jí měli za zlé, že nedostatečně odsoudila Izrael za počínání v Pásmu Gazy. Obě frakce pak odmítly zavádění dohody o volném obchodu s několika jihoamerickými státy ze sdružení Mercosur.

Byly to zástupné problémy a von der Leyenová je také tak uchopila. Obvinila navrhovatele, že se pokoušejí oslabit zevnitř Evropskou unii v době, kdy je vystavena nebývalému tlaku zvenčí; podotkla, že ruský diktátor Vladimir Putin si nepřeje nic jiného a právě takovéto počínání podporuje.

Celkem snadno dala dohromady jednou 378 a podruhé 383 poslanců z řad lidovců, socialistů, liberálů a zelených, kteří návrhy většinově odmítli. Zároveň však zbylo zhruba 340 poslanců, kteří byli pro, zdrželi se, nebo nehlasovali. A to není málo.      

Postupná eroze

Zatímco dříve Patrioti pro Evropu horovali pro svrchovanost členských zemí a bojovali proti samotné evropské integraci, v poslední době mění taktiku. Už nechtějí organizovat ve svých zemích referenda o odchodu z Unie, ale jaksi ji reformovat zevnitř.

Neříkají sice, jak by to chtěli dělat, jsou však velmi kritičtí k tomu, jak to dělá Evropská komise. Zatímco dříve odsuzovali, že se Unie do všeho plete, nyní ji populisticky obviňují, že toho dělá málo „pro lidi“.

Čtěte také

Lída Rakušanová: Ani válka, ani mír

Opakovaným zpochybňováním důvěry v Evropskou komisi vytvářejí v občanech členských zemí dojem, že se na evropské scéně děje něco nepatřičného. Že exekutiva Unie nedělá dobře svou práci, když se o ní musí znovu a znovu v europarlamentu hlasovat.

Tato postupná eroze, oslabování institucí a tím i celé Unie, je zřejmým cílem této politické taktiky. Daleko víc než dosažení dílčích výsledků či ústupků, kterými obě extrémní frakce v parlamentu své návrhy zdůvodnily.

Ačkoli bylo tedy předem jasné, jak hlasování o důvěře Evropské komisi v europarlamentu dopadne, nešlo jen o malou rozmíšku v evropské bublině. Naopak se potvrdilo, že všechny nástroje budou nyní využívány k narušování evropské jednoty a stability. Vydělá na tom Rusko, které oslabenou Evropu potřebuje ke splnění svých imperiálních představ. V tom má šéfka Komise pravdu.  

Epizoda může mít nepříznivé důsledky také pro Česko. Von der Leyenová dobře ví, že právě poslanci za ANO, Motoristy a SPD třikrát za sebou hlasovali proti ní. Bude si to dobře pamatovat, až pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš (ANO) v čele své nové koalice přikvačí se svými radikálními požadavky.

Karel Barták, bývalý dlouholetý zpravodaj ČTK v Bruselu|foto:Věra Luptáková, Český rozhlas

Evropa je nejen o tvrdém vyjednávání, ale také o porozumění, dobré vůli, spojenectvích a schopnosti dosahovat rozumných kompromisů.

Babiš jako premiér může tvrdě narazit – a ocitnout se záhy v oslovské lavici s Viktorem Orbánem a Robertem Ficem, tedy s těmi, se kterými se „velcí kluci a velké holky“ na evropském jevišti prostě nebaví.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz