Karel Barták: Europarlament naléhá, aby se Unie reformovala, než otevře brány novým členům
Pokud bude v Evropské unii 32 nebo 35 členských států, nebudou moct fungovat podle stávajících pravidel. Už dnes je obtížné až nemožné rozhodovat v sedmadvaceti. Unie proto musí nejen urychleně otevřít své brány pro nové země, které netrpělivě čekají na přijetí, ale musí se sama vnitřně reformovat, a to naléhavě a pořádně.
Rezoluci v tomto smyslu schválil ve středu těsnou většinou Evropský parlament. Pokusil se tak rozběhnout složitou partii institucionálních změn Unie, do kterých se většina vlád členských zemí přitom vůbec nechce.
Zpravodaj Sandro Gozi z liberální frakce protlačil parlamentem text, kterým europoslanci doporučují výrazně omezit právo veta při rozhodování v Radě EU. Navrhl zastropovat počet členů Evropské komise a změnit klíč pro rozdělování mandátů v Evropském parlamentu podle státní příslušnosti.
Čtěte také
Poukázal na to, že při 30 a více členech bude povinná jednomyslnost Unii už docela paralyzovat. Tři desítky komisařů nebudou mít co dělat; už dnes jsou někteří nadbyteční. A více než tisícovku europoslanců prostě nebude možné ukočírovat.
Gozi se drží při zemi, nenavrhuje nic radikálního. Poukazuje na to, že Lisabonská smlouva umožňuje vládám už nyní se odklonit od jednomyslnosti, pokud se na tom ovšem jednomyslně dohodnou.
Mohou případ od případu přecházet při hlasování na kvalifikovanou většinu, pěstovat různé formy posílené spolupráce. Jako příklad uvádí schengenský prostor nebo eurozónu, kterých se neúčastní všechny členské země. Není třeba tedy hned revidovat základní smlouvu, což je po minulých špatných zkušenostech pro většinu vlád noční můra.
Domácí úkol pro Unii
Evropská unie slibuje dávno členství pětici západobalkánských států. Albánie a Černá Hora si dělají zálusk na přistoupení do tří let. Významnou dynamiku má jednání s Ukrajinou a Moldavskem, ačkoli prvně jmenovaného kandidáta zatím soustavně blokuje Maďarsko. Komise tyto země pravidelně hodnotí a velmi tvrdě vyžaduje, aby splnily tisíc a jednu obtížnou podmínku pro přijetí do evropského klubu.
Čtěte také
Zároveň ovšem dělá jen velmi málo pro to, aby na takový otřes byla sama připravena. Podobně jako před rozšířením v roce 2004 se vede složitá debata o tom, zda se Evropská unie má „prohloubit“, dříve než se „rozšíří“, nebo zda lze do těsného institucionálního rámce nacpat ještě několik členských států, aniž by explodoval.
Zpravodaj Gozi se domnívá, že nikoli, tedy že Evropská unie musí sama také splnit svůj domácí úkol.
To se ovšem snáz napíše do rezoluce, než udělá. Několik členských zemí, včetně Česka, nechce ani slyšet o omezení práva veta. A to ani kdyby se o citlivých věcech hlasovalo superkvalifikovanou většinou, nebo kdyby vlády dostaly právo se z některých věcí vyzout s poukazem na životní národní zájem, ale nebránily by ostatním postupovat.
Také k dalším návrhům se Praha staví spíše zdrženlivě. Je sice hlasitým stoupencem rozšiřování Unie o balkánské země či Ukrajinu, potřebu vnitřních reforem EU však naléhavě nepociťuje.
Počin Evropského parlamentu byl načasován tak, aby ovlivnil návrh Evropské komise, která má začátkem listopadu předložit vlastní představu. Až se to stane, budou se členské státy muset rozhoupat a pustit se do vážné diskuse.
Nabízet členství dvěma, třem nebo pěti novým zemím při zachování všech stávajících pravidel by bylo nemoudré, a také kontraproduktivní a nebezpečné.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
