Petr Hartman: Ministr Zůna – sám voják v politickém poli

Podle dostupných informací mezi čtveřicí adeptů nebyl Miroslav Hlaváč. Po pondělním jednání vlády je zřejmé, že se novým náčelníkem generálního štábu přesto stane právě on.

Čtěte také

iROZHLAS

Že Babiš nevyhověl Zůnovi se jmenováním náčelníka štábu, ukazuje na jeho slabou pozici, soudí Kundra

Do hry ho mohl dostat pouze premiér. Sám se k tomu v médiích de facto hlásí. Lze si jen těžko představit, že by Hlaváče navrhl dejme tomu ministr kultury, nebo zdravotnictví.

V konfrontaci s Andrejem Babišem (ANO) neměl Jaromír Zůna šanci uspět. Jak předseda vlády po jednání kabinetu veřejně oznámil, ministr obrany pro Miroslava Hlaváče nehlasoval jako jediný. Zůnu tedy nepodpořili ani dva zbývající ministři za SPD. Což oživuje dohady, zda sedí v koaliční vládě skutečně jako zástupci této strany.

Tomio Okamura totiž postoj Jaromíra Zůny ocenil. Podle něj jeho strana s jmenováním Hlaváče nesouhlasí. Podle mluvčí této strany byli přehlasováni. Přesnější by bylo jednotné číslo, protože názor ministra obrany na výběr nového náčelníka generálního štábu nikdo jiný nepodpořil.

Políček Zůnovi

Přehled jednotlivých hlasování na vládě není běžně dostupný. Takže se premiér nemusel veřejně ke konkrétnímu výsledku hlasování vyjadřovat. To, že tak učinil, lze vnímat jako další políček Jaromíru Zůnovi. V nedávné minulosti dával Andrej Babiš najevo nespokojenost s jeho prací.

Čtěte také

Jiří Leschtina: Vyvaruje se ministr Zůna populistické slepoty Babiše a Okamury?

Ministr obrany nebyl například ochoten hledat za každou cenu záminku k podávání trestních oznámení a k propouštění. Tím kazil premiérovi jeho snahu vykreslit negativní obraz fungování ministerstva obrany a armády za vládnutí Petra Fialy (ODS).

Zároveň Andrej Babiš prohlásil, že na resortu obrany bude trávit strašně moc času. Dá se to vnímat jako vzkaz, že by měl Jaromír Zůna premiérovi radši v jeho požadavcích vycházet vstříc.

V roli otloukánka

Představitelé SPD na Zůnu rovněž různým způsobem vytvářeli tlak. Ať už se to týkalo jeho výroků směrem ke stíhačkám F-35 nebo jeho postojům k Ukrajině. Zkrátka současný ministr obrany není silná politická osobnost. Nemůže spoléhat na podporu od premiéra. Rovněž vedení SPD nebude za Jaromíra Zůnu zbytečně krvácet.

Komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman|foto:Matěj Skalický, Vinohradská 12

Dění kolem výběru nového náčelníka generálního štábu to názorně dokazuje. Z reakce prezidenta republiky je zřejmé, že se jmenováním Miroslava Hlaváče nemá problém. Přitom jeho jméno nebylo na seznamu kandidátů, které Jaromír Zůna poslal na Hrad. Takže to vypadá na to, že za zády ministra se na něm prezident s premiérem patrně nějakým způsobem dopředu domluvili.

Zkrátka Jaromír Zůna působí ve vedení resortu obrany jako otloukánek, který si nechá téměř všechno líbit. Otázkou zůstává, jak dlouho mu tato role vydrží? Způsob výběru nástupce Karla Řehky ho spíše přiblížil k jejímu konci.

Zda k němu skutečně dojde a jakým způsobem, to má v rukou režisér, tedy přesněji řečeno premiér.

Autor je komentátor Českého rozhlasu