Karel Barták: EU se odvážila pokutovat americké giganty, ale jen nesměle
Evropská komise poprvé na základě nového nařízení o digitálním trhu uložila pokuty za porušování pravidel americkým technologickým a internetovým gigantům, a to firmám Apple a Meta. Oznámila to však téměř pokoutně, prostou tiskovou zprávou.
Za normálních okolností by kolem takového rozhodnutí aspoň svolala tiskové konference s odpovědnými komisaři.
Čtěte také
Faktem je, že není moc nad čím jásat. Apple dostal pokutu 500 milionů eur, Meta pouhých 200 milionů. Tedy směšné částky, vezmou-li se v úvahu obraty a zisky obou společností v Evropě i fakt, že zmíněné nařízení umožňuje komisi aktéry na digitálním trhu pokutovat až do výše deseti procent jejich světového obratu. Ten činí v případě Applu 391 miliard dolarů, Meta hlásí 164 miliard.
Na druhé straně dala komise najevo, že navzdory nepřátelskému postoji Spojených států vůči evropské regulaci v této oblasti a na pozadí bobtnající celní války spuštěné prezidentem Donaldem Trumpem nehodlá zalézt do ulity a dělat mrtvého brouka, z čehož byla hojně podezírána.
Zisky zatížit vyššími daněmi
Chtěla ukázat, že bude vymáhat právo bez ohledu na to, co se děje v evropsko-amerických vztazích. „Jde o aplikaci práva, nikoli o obchodní jednání. Tedy o dvě zcela oddělené věci,“ uvedl k tomu mluvčí komise.
Čtěte také
Americká strana to ovšem vidí přesně naopak. Mluvčí Rady národní bezpečnosti označil evropské sankce za „novou formu ekonomického vydírání“ a zdůraznil, že tyto praktiky musí přestat.
Evropská regulace digitálních trhů je prý nástrojem k zavádění cenzury a „přímo ohrožuje svobodnou občanskou společnost“. Spojené státy ji proto budou považovat za „další obchodní překážku“. Podobně se vyjádřil i sám Trump a viceprezident J. D. Vance.
Trump a jeho svita žijí v zajetí zjednodušených představ; nedochází jim ani složitost přediva mezinárodních obchodních vztahů, ani povaha fungování globálních digitálních platforem. Odmítají regulaci v době, kdy právě neexistence pravidel ohrožuje svobodu v digitálním prostředí. Všechno filtrují výlučně hlediskem výhodnosti či nevýhodnosti pro Spojené státy, přičemž pojetí této „výhodnosti“ je redukováno v podstatě na kupecké počty.
Čtěte také
Evropská unie má v podobě nařízení o digitálním trhu a digitálních službách celkem účinné nástroje, jak americkým zájmům „zatopit“ v citlivém místě. Zatímco při výměně zboží dochází k deficitu v neprospěch USA, v obchodu se službami mají Spojené státy významný přebytek, který vytvářejí zejména velké technologické firmy. Vedle dvou zmíněných vyšetřuje komise také Google a platformu X. Další bedlivě sleduje.
V Bruselu se v této souvislosti přetřásá možnost zatížit zisky amerických digitálních platforem vyššími daněmi, což však naráží na hrozbu veta ze strany Irska. Další možností je navýšení tarifů pro americké platformy premiérovým použitím nedávno schváleného „nástroje proti nátlaku“.
Pro jeho spuštění stačí, aby vlády EU konstatovaly, že nová americká cla představují „nátlak“. Takové opatření by platilo, pokud by se proti němu nepostavila kvalifikovaná většina, tedy 55 procent členských států reprezentujících 65 procent obyvatelstva.
Něco takového zatím ještě není ve hře. Evropská komise se rozhodla využít Trumpovy nabídky na „oddechový čas“ 90 dnů k jednání o vzájemném obchodu. Pokud by se však nedařilo něco smysluplného vyjednat, a zatím to tak nevypadá, budou komise a vlády členských zemí o tvrdším postupu v oblasti služeb nepochybně uvažovat. Nic jiného jim nezbude.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
