Karel Barták: EU horuje pro zelenou dopravu, nadále však fakticky preferuje letadla před vlaky
Je to pěkná letní představa: Rodinka dojede městskou dopravou přímo na nádraží v centru, naloží zavazadla, rozvalí se v pohodlné kabině. Následuje četba, hraní her, návštěva restaurace, sledování ubíhající krajiny, ba blažené poklimbávání do rytmu kolejí.
Čtěte také
V konečné destinaci se pak ocitá zhruba stejně rychle, ne-li rychleji, než kdyby byla letěla. Bez stresu, ale zejména s minimální uhlíkovou stopou. Bohužel, ve většině evropských destinací zůstává tato představa jen zbožným přáním.
Evropská unie už dávno dává formálně přednost elektrickým vlakům před letadly. Je tomu skoro 40 let, co vyhlásila strategickou podporu železnici jako nejúspornějšímu a nejekologičtějšímu způsobu přepravy.
Následovaly desítky směrnic a vizionářsky se tvářící „bílá kniha“. Liberalizace, která skoncovala s monopoly státem vlastněných společností. Oddělení samotné přepravy od infrastruktury. Vytvoření agentury, která železniční dopravu v EU sleduje a vyhodnocuje.
Ekologické, ale drahé
Tak proč tedy úderem prázdnin většina lidí sedá do vlastních aut nebo míří na letiště, místo aby brali útokem nádraží? Důvodů se nabízí celá řada, ale tím prvním je nepochybně cena. Vlak je v naprosté většině případů prostě dražší než letadlo.
Čtěte také
Nevládní organizace Greenpeace v nedávno zveřejněné studii spočítala, že v průměru stojí železniční jízdenky dvakrát tolik než letenky. Jen na třiadvaceti ze 122 prověřovaných tras bylo výhodnější jet vlakem. Letenky jsou levnější v 71 procentech případů. Na trase Londýn-Barcelona vyjde lowcostové letadlo dokonce třicetkrát laciněji než vlak.
Nebyl by to Greenpeace, kdyby jedním dechem neupozornil, že z dopravy pochází celá čtvrtina skleníkových plynů způsobujících klimatickou změnu; letecká doprava se na ní podílí stále významněji – mezi lety 2009 a 2019 vzrostly emise z letadel o 29 procent. Podíl železniční dopravy na znečištění klimatu je naopak menší než jedno procento. Jezdit vlakem je tedy pro planetu a klima jednoznačně to nejlepší řešení.
EU pro zlevnění vlaků moc nedělá
Organizace proto žádá Evropskou unii, aby zakázala aspoň krátké lety v Evropě tam, kde je k mání alternativní železniční spojení do šesti hodin. Tvrdí, že takto by se dala nahradit třetina nejfrekventovanějších leteckých tras. A poukazuje na to, že podle průzkumů by lidé vlakem jeli radši, než letěli, kdyby si to mohli dovolit.
Čtěte také
EU sice vyhlašuje, že je třeba dát vlakům přednost před letadly, mnoho však pro zlevnění železniční dopravy nedělá, protože mezi vládami členských zemí není shoda. Mezinárodní letenky nejsou na rozdíl od jízdenek na vlak zatíženy daní z přidané hodnoty a letecké společnosti stále ještě neplatí spotřební daň z leteckého benzínu, což je vzhledem k evropské posedlosti „zelenou tranzicí“ špatně pochopitelné.
Krom toho neexistuje žádný sjednocený systém prodeje jízdenek, na trhu operuje spousta dopravců s nekompatibilními pravidly, ochrana spotřebitelů vázne – cestovat vlakem napříč Evropou může být nadále pěkně složité, navzdory čtyřiceti letům snah o harmonizaci.
Přesto jednou ze skvělých vymožeností, zejména pro mladé lidí, zůstává jízdenka Interrail/Eurail, která umožňuje cestovat napříč 33 evropskými zeměmi za výhodnou cenu, třeba patnáct tras za dva měsíce. Sestavit takový itinerář dá sice trochu práce, ale je to nádhera. Která ovšem existuje už od roku 1959, tedy ještě dávno předtím, než zlidověla letecká doprava a než se evropská společenství vůbec začala touto věcí zaobírat.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
