Karel Barták: Do čela evropské diplomacie míří těžká váha Estonka Kallasová
Bývalá estonská premiérka Kaja Kallasová přinese do evropské diplomacie nepochybně závan svěžího vzduchu. Její nekompromisní postoje vůči Rusku, naprostá podpora Ukrajině, rozhodná oddanost principům demokracie a mezinárodního práva, posunou evropskou zahraniční politiku do podstatně zásadovější a asertivnější polohy, než tomu bylo dosud.
Kallasová musí ještě projít slyšením v Evropském parlamentu, ale málokdo pochybuje, že by měli europoslanci v úmyslu svou bývalou dlouholetou kolegyni potopit.
Čtěte také
Při „grilování“ se jí budou nicméně hodně ptát na ty aspekty evropské zahraniční politiky, které se zjevně mohou stát její Achillovou patou.
Na rozdíl od zcela jasného postoje k Rusku, ale také k Číně nebo dalším světovým autokraciím, se jen málo ví o jejích postojích například ke konfliktu na Blízkém východě nebo k problémům Latinské Ameriky.
Její předchůdce Josep Borrell má mnoho kritiků – nikdo mu nemůže upřít, že po půlstoletí ve španělské i evropské politice patří mezi těžké váhy na světové scéně. Kallasová sice byla premiérkou, ale v maličkém Estonsku. Pro země globálního Jihu nebo Blízkého východu je zcela neznámou tváří. Svou pověst si bude teprve budovat.
Ve službách Komise i 27 států
Ministr zahraničí EU – přesněji Vysoký představitel pro zahraniční a bezpečnostní politiku –, nemá ustláno na růžích.
Čtěte také
Podléhá na jedné straně předsedkyni Evropské komise, a na druhé autonomně řídí zahraniční a bezpečnostní výbor v Radě EU a svolává schůze ministrů zahraničí.
Je tedy ve službách Komise i členských států. Ve světě může prosazovat jen takové politické postoje a iniciativy, na kterých se shodnou šéfové diplomacií celé „sedmadvacítky“.
O zavedení kvalifikované většiny se hodně diskutuje, ale zatím zůstává zbožným přáním. I spíše smířlivý a kompromisní Borrell dával nejednou veřejně najevo frustraci, že pokud neměl jednomyslnost, nemohl v podstatě vůbec nic dělat.
Čtěte také
Kallasová se bude tedy muset naučit diplomacii a hledání citlivé rovnováhy nejen vůči světu, ale také dovnitř, mezi členskými státy.
Myslí si to i stockholmský Institut pro politiku bezpečnosti a rozvoje: „Její nekompromisní postoje za obranu demokratických hodnot a proti autoritářské agresi zaslouží úctu a obdiv. Mohou se však projevit jako dvousečné zbraně. Bude muset obtížně hledat cestu pavučinou rozdílných zájmů v rámci EU tak, aby neodradila státy se smířlivějšími postoji a nepřispívala tak k narušování evropské jednoty.“
Dobrá zpráva i pro Síkelu
Pro Česko je nástup Kallasové nepochybně dobrou zprávou. O zahraniční politiku Unie se – po dvou Španělech, jedné Britce a jedné Italce – bude starat politička ze země našeho regionu, se kterou sdílíme společné zkušenosti a společné vize.
Čtěte také
Je jasné, že bezpečnost a obrana proti ruské hrozbě nabydou na významu.
Bez zajímavosti není ani to, že Kallasová bude úzce spolupracovat s českým komisařem Jozefem Síkelou, který má prosazovat evropskou politiku vůči zbytku světa prostřednictvím rozvojové pomoci i globálních investic do sektorů, které mají pro Evropu strategický význam.
Uvítejme tedy tuto nevšední nominaci a přejme si, aby Kallasová nejen překonala evropské rozepře a dokázala vygenerovat žádoucí postoje k většině světových problémů, ale také aby sjednotila Evropu za prioritou větší péče o vlastní bezpečnost a vlastní obranu.
Je to důležité i v kontextu prezidentských voleb ve Spojených státech, ať dopadnou jakkoli.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
