Karel Barták: Členské země EU začaly jednat o tom, jak snížit emise do roku 2030 o 55 procent

21. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Evropská komise představila plán EU snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů oproti roku 1990 nejméně o 55 procent

Ministři životního prostředí 27 členských zemí Evropské unie měli v úterý první možnost si popovídat o návrhu Evropské komise, jak postupovat, aby se v Evropě snížily emise skleníkových plynů do roku 2030, tedy za devět let, o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Původní meta byla 40 procent. Jde tedy o radikální a ambiciózní záměr, který Komise navrhla provést zavedením tuctu evropských zákonů, které jsou svou radikálností nepochybně na výši vytyčeného cíle.

Pro ministry to bylo zatím jen zahřívací kolo na neformálním setkání; přesto se shodli v tom, že do podzimní velké klimatické konference ve skotském Glasgow musí EU mluvit jedním hlasem, aby byla slyšet a aby inspirovala zbytek světa.

Čtěte také

Zatímco loňské schvalování velkolepých záměrů na nejvyšší úrovni bylo sice složité, ale vždycky trochu abstraktní, šokovala Komise nyní seznamem velmi konkrétních kroků a zejména jejich dopadů.

Oznámila, že podle jejích propočtů se budou muset lidé v Evropě připravit na zdražování energií, bydlení, dopravy, dováženého zboží i domácích automobilů. Aby to tolik nebolelo, slíbila uvolnit přes 70 miliard eur ve formě kompenzací, zejména pro sociálně nejslabší skupiny obyvatel. Hodlá také navýšit speciální fondy, ze kterých bude podporovat transformaci uhelných regionů a modernizaci energetiky i průmyslu.

České předsednictví v EU

Komisi bylo jasné, že návrh bude šokovat a vyvolá bouři nevole, a to zejména v zemích, jako je Česko, lpících na tradičním průmyslu a také na tradičním myšlení.

Právě proto se výkonný místopředseda komise Frans Timmermans vydal ze všech zemí nejdřív k nám, aby tady politikům i veřejnosti vyložil, že k uhlíkové neutralitě nevede sto padesát cest a že ozdravení klimatu nebude zadarmo. Alternativou je podle něj nedělat nic a čelit pak mnohonásobně horším důsledkům klimatického kolapsu, zejména s nedozírnými sociálními důsledky.

Čtěte také

Možná i pod vlivem této návštěvy se česká vláda i opozice v odmítání bruselského plánu zatím krotily. Než vyrukují s něčím ostrým, měly by si uvědomit, že pokud náš příspěvek do debaty má být konstruktivní, musí obsahovat jasné varianty řešení. V energetice, obnovitelných zdrojích, režimu emisních povolenek, útlumu spalovacích motorů, zalesňování, krajinotvorbě a tak dále. A měli by mít na paměti, že Česko na nejvyšší úrovni podepsalo závazek mít klimaticky neutrální Evropu do roku 2050.

Evropská komise není žádný ekologický spolek; její úřady zabývající se klimatem a životním prostředím disponují zřejmě nejlepší seriózní, vědecky podloženou expertízou na světě. Od členských zemí dostaly úkol, který splnily.

Karel Barták

Je nyní na zadavatelích, aby se s tím vypořádali a odpovědně rozhodli co a jak. A na nich, domácích politicích, také bude, aby blížící se změny a zvraty vysvětlili lidem, racionálně a přesvědčivě. Těch, kdo je budou strašit, bude více než dost.

Budoucí politická reprezentace České republiky to bude mít o to těžší, že konečné jednání o této legislativě připadne zřejmě právě na české předsednictví v EU ve druhé polovině příštího roku.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu

autor: Karel Barták
Spustit audio