Karel Barták: Červenec byl jen ochutnávka, po prázdninách pojede předsednictví na doraz

A i kdyby ostatní členské země nebo parlament byly ochotny pracovat, což nejsou, neobejde se předseda bez expertní a logistické podpory úředníků Evropské komise nebo sekretariátu Rady, kteří na pár týdnů hodili kdesi na pláži bruselské starosti radostně za hlavu.

Čtěte také

Karel Barták: České předsednictví odstartovalo na plný plyn. Kéž by mu to vydrželo

Po tomto zaslouženém a trochu i vynuceném odpočinku bude ve zbývajících čtyřech měsících práce o to víc. Vzpomeňme na ambiciózní priority českého předsednictví, nebo na smělé plány tuctu českých ministrů, které v červenci předestřeli výborům Evropského parlamentu.

Není oblast, kde by Česko nemělo v úmyslu evropskou agendu posunout o kus dopředu – v první řadě půjde o supersložité a vzájemně provázané předpisy z klimatického balíku Fit for 55, ale také o mnoho dalšího – namátkově: akt o umělé inteligenci; zalesňování; pesticidy; železniční propojení evropských zemí; biopaliva; rozpočet Unie na příští rok; daň ze zisku nadnárodních společností.

Anebo čistá politika – jak dál s ruskými sankcemi, jak pomáhat Ukrajině, jak s migrací a azylem. Nebo jak si poradit s prohlubováním nedemokracie v Polsku a hlavně v Maďarsku?

Rychlé tempo

Po prázdninách půjde do tuhého. Ubyde neformálních ministerských zasedání v Praze, členové české vlády budou předsedat přímo radám EU, na kterých se už bude rozhodovat. Od Francie zdědilo Česko řadu rozpracovaných návrhů, které nyní směřují do Evropského parlamentu.

Čtěte také

Karel Barták: Česko vydřelo jednotné rozhodnutí EU o úsporách zemního plynu

Hledání kompromisu mezi vládami a parlamentem, takzvané trialogy, zaberou stovky hodin. Čeští diplomaté v Bruselu pojedou bez přestávky, bez ohledu na cokoli. To je daň, kterou si vybírá na lidech každé předsednictví. Dosahování kompromisů mezi 27 státy EU patří k nejtěžším vyjednávacím agendám na světě.

 „Ačkoli byl červenec hodně rychlý, byla to jen taková ochutnávka,“ předpovídá muž číslo dvě českého zastoupení, velvyslanec Jaroslav Zajíček. Nejtěžší je podle něj plánování – jak najít čas, jak skloubit všechno dohromady a přitom se postarat, aby si člověk zachoval zdravý rozum.

Znát pozice ostatních 26 zemí a při trialozích také pozměňovací návrhy europarlamentu. Přeskakovat z tématu na téma, přičemž každé je technické a mimořádně složité. „Jeden den emisní povolenky, další den digitální agenda, další den pesticidy. Na každé téma je nutné být dokonale připraven, tedy to nastudovat. A pro každé kolo si vyžádat od členských států nový mandát – a zajistit si také podporu z domova,“ vysvětluje.

Memento prvního předsednictví

Velkou neznámou je ovšem i to, nakolik hladinu českého šéfování v EU rozvíří zářijové komunální volby a posléze kampaň k těm prezidentským.

Ze zkušenosti se ví, že politikové mohou pod vlivem domácí agendy začít ztrácet o Unii zájem. To, co se dojedná mezi experty a diplomaty, musí přitom být vždy dotaženo a posvěceno na politické úrovni.

Karel Barták|foto:Radko Kubičko, Český rozhlas

Předsednická země také mnohdy dojednává kompromisy, se kterými by normálně jako řadový člen nemusela souhlasit – v rozjitřené domácí situaci by se mohlo stát, že by se i tyto věci staly součástí vnitropolitické diskuse, což by značně zúžilo manévrovací prostor předsednictví a mohlo ochromit jeho výkonnost.

Stačí si ostatně vzpomenout na první české úřadování v čele Unie v roce 2009….

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu