Radko Kubičko: Pád vlády jako noční můra českého předsednictví Radě Evropské unie

Aktuální politická situace budí znovu tuto noční můru. Vláda premiéra Petra Fialy je v krizi, když jednu z jejích stran zasáhla skoro bezprecedentní aféra, někteří její politikové se ocitli v přímém kontaktu se skupinou vyšetřovaných podnikatelů, pro kterou nikdo nepovažuje za silný výraz mafiánskou.

Čtěte také

Lukáš Jelínek: Návrat kmotrů může zavařit celé vládě

Přesto je možné říci, že situace není tak zralá na pád vlády, jako v roce 2009. Tehdy totiž kabinet Mirka Topolánka v podstatě dosluhoval, měl za sebou několik srovnatelných afér a držel pohromadě už jen silou premiérovy vůle. Měl též velmi slabou většinu, zajištěnou dvěma přeběhlými poslanci. Mezi tehdejšími hlavními politickými lídry bylo mnoho hořkosti a nezacelených šrámů, už jen kvůli onomu přeběhlictví.

Proto se naprosto nezdařilo jednání o nějakém plánovaném paktu neútočení po dobu předsednictví. Naopak to vypadalo, že opozice chce hlasováním o nedůvěře vládě zlomyslně podlomit evropskou image. Ani sama ale netušila, že se to může podařit do důsledků.

Topolánkova anabáze

Klíčem byli nespokojení poslanci vládních ODS a Strany Zelených, kteří se k opozici z pomsty vůči svým předsedům připojili a tím způsobili první úspěšné hlasování o nedůvěře vládě v polistopadové historii české politiky. Na předsednictví nikdo v tu chvíli moc nemyslel, vedl se nesmiřitelný politický boj, ze kterého nikdo nechtěl slevit, ani vláda, která na tom měla mít největší zájem, přesto pokračovala také ve velmi v konfrontačním stylu.

Čtěte také

Jiří Pehe: Kauza korupce v pražském dopravním podniku si zasluhuje střízlivý pohled

Opozice zase jakoby si vůbec neuvědomovala, že to poškodí na evropské úrovni v její frakci i ji. Nakonec ale došlo přece jen k dohodě a nová úřednická vláda dovedla předsednictví víceméně zdárně do konce a dnes už si to všechno málokdo pamatuje. Vzpomene si například bez wikipedie někdo, od koho Česká republika předsednictví tehdy přebírala a komu ho předala?

Ne že by aktuální situace tehdejší dění přece jen trochu nepřipomínala. Něco je ale zcela jiné. Vláda Petra Fialy přebere předsednictví v rané fázi svého vládnutí a i velká aféra zatím nepůsobí rozkol mezi stranami a uvnitř nich. Stále funguje strach ze silné opozice, proti které se pětikoalice úspěšně spojila.

Strany nemusely navíc absolvovat tehdejší Topolánkovu anabázi s první, neúspěšnou vládní sestavou, která založila následující fatální rozepře. A i opozice, nešetřící už také tvrdou kritikou, nejeví zatím záměr v dohledné době vyvolat hlasování o nedůvěře, nakolik její lídr Andrej Babiš si právě nesmírně zakládá na svém evropském image.

Radko Kubičko, komentátor Českého rozhlasu Plus|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Vše tedy nasvědčuje, že i přes kolosální skandál, vláda přečká české předsednictví bez úhony a bude jen otázka, co může na evropské úrovni skutečně ovlivnit, když zásadní problémy, včetně ukrajinské války, řeší ty nejvlivnější země po svém.

Ale kdo ví, před měsícem si také nikdo nedovedl představit, že se jedna z vládních stran, ta velmi protikorupční, dostane do takového sousedství policejních formulací o vyšetřovaném zločinném spolčení. Měla by to ale řešit bez vlivu na české předsednictví Radě Evropské unie. Rok 2009 je tak alespoň odstrašujícím příkladem.

Autor je komentátor Českého rozhlasu