Jiří Pehe: První měsíc českého předsednictví v Evropské radě byl úspěšný
Česká republika v prvním měsíci jejího předsednictví v Evropské radě uspěla. Přitom existovala celá řada oprávněných obav, že tomu tak nebude.
Vláda Petra Fialy (ODS) převzala přípravy na české předsednictví od vlády Andreje Babiše ve stavu, kdy kulhala příprava řady důležitých akcí, předsednictví bylo podfinancované a v řadě oblastí chyběli kvalitní úředníci s potřebnou expertízou i jazykovou výbavou.
Čtěte také
Fialově vládě se podařilo tyto nedostatky poměrně úspěšně překonat, a to v rekordně krátkém čase šesti měsíců. Velký kus práce vykonali nejen ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) a Úřad vlády, ale i jednotliví klíčoví ministři a jejich spolupracovníci.
Chválit vládu za něco, co by mělo být pro předsednickou zemi samozřejmé, se zdá být nadbytečné. Jenže když srovnáme současné české předsednictví s tím z roku 2009, které se vyznačovalo arogantní velkohubostí a snahami poučovat zbytek EU, aby nakonec ke svému konci jen doklopýtalo po předčasném pádu vlády Mirka Topolánka, je třeba dosavadní kompetentní výkon vlády vyzvednout.
Slova uznání jsou na místě též proto, že Česká republika přebírala předsednictví v době jedné z největších krizí v Evropě od konce 2. světové války. EU se musí potýkat s dopady ruské agrese na Ukrajině i bezprecedentní energetickou krizí, k níž připívá i ruské omezování dodávek plynu do zemí EU. Do konce roku, kdy české předsednictví končí, se chce většina zemí EU také odstřihnout od dodávek ruské ropy.
K hladkému průběhu předsednictví patří i organizace schůzí Rady EU, jichž se účastní ministři zemí EU odpovědní za specifické oblasti, zejména za účelem přijímání nové evropské legislativy. Tato setkání obvykle řídí ministr vlády předsednické země.
Politický majstrštyk
České republice se během prvního měsíce jejího předsednictví přitom podařil právě v podobě rozhodnutí Rady EU za účasti ministrů odpovědných za energetickou politiku politický majstrštyk, když byla pod jejím vedením dojednána a přijata dohoda o omezení spotřeby plynu v EU o 15 procent. Jelikož se v Radě EU rozhoduje kvalifikovanou většinou podle klíče zakotveného v Lisabonské smlouvě, byla dohoda přijata i navzdory nesouhlasu Maďarska.
Čtěte také
Ještě 14 dní před přijetím dohody přitom v EU málokdo věřil, že jednání o ní uspějí. Roli České republiky ocenili i nejvyšší představitelé EU. Klíčovou roli v dosažení dohody sehrál zejména tým ministra Jozefa Síkely (STAN).
Ačkoliv si řada zemí vyjednala výjimky, nakonec platí, že se EU jako celek zavázala k dobrovolným úsporám ve spotřebě plynu o 15 procent a že v případě, že nejméně tři země vyhlásí takzvanou energetickou nouzi, bude omezení spotřeby plynu povinné a uplatní se přitom systém evropské solidarity. Což Unii může pomoci zbavit se závislosti na ruském plynu.
Snad jedinou kaňkou na dosavadním průběhu českého předsednictví je, že ačkoliv si česká vláda stanovila jako jednu ze svých priorit posilování demokracie v EU, mlčí k problematickému chování Maďarska, jehož premiér, Viktór Orbán, se naposledy vyznamenal fašizujícím projevem na setkání Maďarů v Translyvánii.
Zbytek EU by jistě ocenil, kdyby předsednická země na další sešup Maďarska, se kterým dál spolupracuje v rámci visegrádské skupiny, nějak reagovala.
Autor působí na New York University Prague
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
