Jiří Pehe: Fiala představil v europarlamentu priority českého předsednictví EU, neřekl ale, jak je chceme realizovat

Po vystoupeních Fialova předchůdce v úřadu premiéra Andreje Babiše nebo prezidenta Miloše Zemana na půdě Evropského parlamentu bylo téměř úlevné sledovat vystoupení českého politika, které obecně nevzbuzovalo určitý pocit trapnosti a nebylo konfrontační do té míry, že vyvolávalo zjevnou nevoli v řadách přítomných europoslanců.

Pokud jde o obsah projevu, Fiala sice přehledně seznámil europoslance s českými prioritami, ale bohužel řekl jen velmi málo k tomu, jak je hodlá Česká republika prosazovat. Naše země má přitom v tomto směru několik hendikepů.

Energetická závislost

Český premiér se nepřímo dotknul jednoho z nich, když mluvil o energetické bezpečnosti. Přičemž vyzval Evropský parlament k podpoře návrhu Evropské komise, aby mezi zdroje čisté energie byla zařazena jaderná energie a využívání plynu. Jinak prý některé země nebudou schopné plnit cíle EU v boji s klimatickými změnami a ve snižování závislosti na dodávkách surovin ze zemí, jako je Rusko.

Čtěte také

České předsednictví čeká složitá debata o ruském plynu, předpokládá ministr Bek

Česká republika mezi tyto země patří, a dokonce je mezi třemi zeměmi, které si kvůli závislosti na ruské ropě vyjednaly odklad z ukončení dovozu ruské ropy zeměmi EU na konci tohoto roku. Což ovšem poněkud oslabuje českou schopnost vést při hledání energetické bezpečnosti zbytek Evropy.

Podobně je tomu s českou prioritou posilovat strategickou odolnost evropské ekonomiky. Pro zemi, která není členem eurozóny a bojuje s jednou z nejvyšších měr inflace v EU, nebude úplně snadné evropskou debatu v této oblasti moderovat. Což Fiala jistě dobře ví.

Visegrádské vazby

Největší nástrahy na české předsednictví ale čekají při prosazování páté priority, kterou je posilování odolnosti demokratických institucí. Demokratické hodnoty jsou podle Fialy pod tlakem jak zvenčí, tak zevnitř EU.

Kdyby byl konkrétnější, mohl rovnou zmínit dvě visegrádské země –⁠ Polsko a Maďarsko. S oběma vede Evropská komise řízení pro porušování principů právního státu a hodnot EU podle článku 7 evropských smluv.

Čtěte také

Analytik Nerad o spojení dotací a právního státu: Komise to použije nejspíš až po maďarských volbách

Česká republika je součástí visegrádské skupiny, a i v zájmu tohoto regionálního spojenectví s Maďarskem a Polskem zavírala nad podemíláním některých demokratických principů v obou zemích zatím oči.

Fiala nevysvětlil, zda bude česká vláda v této politice pokračovat i během svého předsednictví. Pokud totiž ano, jen těžko bude moci zbytek EU jako předsednická země vést v boji za větší odolnost demokratických institucí a lidská práva.

Český premiér ve svém projevu několikrát zmínil, že EU musí na cestě vpřed hledat konsensus, ale přitom respektovat rozdílné názory a postoje v jednotlivých zemích. Jenže to bohužel není tak úplně možné, pokud jde o demokratické principy a právní stát.

EU stojí na určitých demokratických hodnotách, které jsou součástí její identity. Omezování svobody médií, útoky na nezávislou justici nebo na občanskou společnost v Polsku a Maďarsku tedy nelze odbýt tím, že musíme tolerovat rozdílné postoje a praktiky v jednotlivých zemích.

Jiří Pehe|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Bude zajímavé, jak se s tímto dilematem české předsednictví vypořádá. Pokud se česká vláda k porušování demokratických principů u svých visegrádských spojenců nepostaví čelem alespoň do té míry, jak to činí česká eurokomisařka a místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, zůstane vládou deklarovaná priorita boje za větší odolnost demokratických institucí v EU jen prázdným gestem.

Autor působí na New York University Prague