Karel Barták: České předsednictví odstartovalo na plný plyn. Kéž by mu to vydrželo
Nebyl to žádný pomalý rozjezd, ale naopak okamžitý start na plný plyn a rychlá akcelerace. Česko v červenci předvedlo na bruselském byrokratickém kolbišti několik husarských kousků. Především dosáhlo v rekordním čase dohody 26 zemí o úsporách zemního plynu, o které se nejvíc mluvilo.
Ale byly i další nečekané výhry, například dohoda o uznávání ukrajinských řidičských průkazů, která začne platit v srpnu, dosažení shody členských zemí ohledně nařízení o obecné bezpečnosti výrobků nebo ohledně střednědobého programu spolupráce v digitální oblasti.
Čtěte také
Jednání o několika legislativních aktech z klimatického balíku Fit for 55 se nečekaně rychle posunulo do fáze „trialogů“ mezi Radou EU, Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Čeští experti, vyjednávači i politikové ukázali chuť do práce a tah na branku.
Evropská odpověď na ruskou agresi na Ukrajině nejenže zásadně ovlivnila agendu českého předsednictví v EU, ale také ji výrazně usnadnila. Místo rozdrobených priorit umožnila se soustředit na jednu, která se jako červená nit táhne prakticky všemi politikami Unie.
Tváří v tvář válce v sousedství a stále nehoráznější ruské propagandě se vystupňovala potřeba společného postupu. Nejen vůči Rusku, ale také vůči důsledkům – růst cen energií, inflace, migrace, nedostatek obilí ve světě a tak dále. I takové agendy, které v Praze vyvolávaly nelibost, jako některé součásti klimatického balíčku Fit for 55, se začaly jevit jako vítaná součást odklonu od závislosti na ruských fosilních palivech.
Imperativ jednoty
Dohoda o úsporách plynu, kterou zprvu tucet zemí odmítalo, by se nebyla zrodila, kdyby nepanoval tento imperativ jednoty vůči Rusku. Vždyť si ji vynutilo vyděračské počínání Gazpromu řízeného Kremlem, naprostá nejistota ohledně dodávek ruského plynu pro příští zimu.
Čtěte také
A nikomu se v tomto kontextu nechtělo zůstat stranou po boku jediného Maďarska, které se nepřipojilo, zvlášť dva dny poté, co světem oběhla fotka stisku rukou ministra zahraničí Pétera Szijjárta a ruského Sergeje Lavrova. Roli sehrála i ruská média, která oslavovala prvotní evropskou nejednotu a předpovídala, že se Unie k žádné dohodě o úsporách plynu nedopracuje.
Nařízení o uznávání řidičských průkazů ukrajinských občanů prošlo Radou EU i Evropským parlamentem během jednoho týdne. Takový fofr nikdy nikdo nezažil; bylo při něm porušeno několik byrokratických pravidel, přes která obvykle nejede vlak.
Zaúřadoval politický tlak, sdílená vůle toto gesto rychle udělat. Bez nasazení a intenzivní práce českých vyjednávačů by to nešlo. Konečné znění se ostatně dost liší od toho, co navrhla Evropská komise, – to také svědčí o těžkém jednání pod českou taktovkou i o dobré vůli exekutivy EU.
Podobně funguje tento tlak v dalších vzájemně propojených iniciativách a nástrojích, kterými se EU pod českým vedením zabývá a bude zabývat do konce roku. Celý koncept RePowerEU je vymyšlen kvůli přerušení závislosti na ruských palivech; od toho se pak odvíjí možnosti financování alternativ, ať již přesměrováním ze strukturálních fondů EU, z loni spuštěného „fondu obnovy“, nebo z rostoucích výtěžků z emisních povolenek.
Z jejich prodeje a aukcí plynou peníze do inovačního fondu EU, do modernizačního fondu EU, do vznikajícího Sociálního klimatického fondu; z rezervy se budou rozdělovat desítky miliard eur – a ještě hodně zbyde pro návrat do státních rozpočtů.
Ještě větší tempo
Toto vše by nebylo, nebo by to bylo jinak a skromněji, kdyby nebyla ukrajinská válka. Jde o veliké peníze, a tudíž i veliké vášně – a Česko chce, aby do konce roku bylo vymalováno. Bude to hodně těžké.
V tuto chvíli jsou však ambice na všech stranách značné. Diplomaté v Bruselu pojedou bez přestávky, bez ohledu na cokoli. „Ačkoli byl červenec hodně rychlý, byla to jen taková ochutnávka,“ předpovídá Zajíček, jehož samotného čekají mimo jiné až tři desítky dnů trialogů, kterým se nemůže vyhnout. „Nejtěžší je v tuto chvíli plánování. Jak to skloubit dohromady, aby si člověk dokázal zachovat zdravý rozum.“
Předsednickou zemi zastupuje na trialogu velvyslanec, nikdo jiný. „Jeden den emisní povolenky, další den digitální agenda, další den pesticidy. Na každé téma je nutné být dokonale připraven, tedy to nastudovat. A pro každé kolo si vyžádat od členských států nový mandát – a zajistit si také podporu z domova.“
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Související
-
Ondřej Houska: Jak by se mělo české předsednictví postavit k Viktoru Orbánovi
Dobrou příležitostí, aby Češi ukázali, že to s posilováním odolnosti demokratických institucí myslí vážně, je nynější poprask kolem maďarského premiéra Viktora Orbána.
-
Jiří Pehe: První měsíc českého předsednictví v Evropské radě byl úspěšný
Česká republika v prvním měsíci jejího předsednictví v Evropské radě uspěla. Přitom existovala celá řada oprávněných obav, že tomu tak nebude.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
