Kamila Pešeková: Přešlapy slovenské ministryně kultury Šimkovičové přínosem pro zemi být nemohou
Pokud bychom měli říct, kdo patří k nejznámějším členům stále ještě nové slovenské vlády, padla by volba zcela určitě na ministryni kultury Martinu Šimkovičovou. Za zhruba tři měsíce, co je ve funkci, stihla udělat tolik přešlapů, že dokázala zastínit i další, mnohem vlivnější členy čtvrté vlády premiéra Roberta Fica.
Bývalá moderátorka soukromé televize Markíza si hned v den nástupu na ministerstvo vytyčila jasnou vizi: Očistit slovenskou kulturu od všech cizích vlivů a podporovat jen tu pravou slovenskou. Slůvko „cizí“ znamenalo v jejím pojetí „západní“. Tato kultura je v jejích očích dekadentní a nezaslouží si podporu.
Čtěte také
Tím ale ministryně kultury zřejmě nevědomky otevřela debatu o tom, co všechno slovenská kultura je. Přitom se brzy ukázalo, že něco takového jako čistě slovenská kultura neexistuje. V historii ji odjakživa ovlivňovaly různé prvky dalších národností a kultur.
Za normálních okolností by byla podobná debata velmi přínosná – pro umělce, kteří kulturu vytvářejí i pro politiky, kteří ji financují. Otázka je, jestli si něco z této veřejné diskuse odnesla samotná ministryně.
Ta se na svém ministerstvu doslova zabarikádovala. Až na výjimky nepořádá žádné tiskové konference, a když už komunikovala s veřejností, tak přes Facebook.
Ale i tomu je podle všeho konec. Poté, co se dopustila faux pas, když označila rakouského vicekancléře a ministra kultury Wernera Koglera za ministryni, se i na této sociální síti odmlčela. Mimochodem, právě jeho by mohla Martina Šimkovičová aspoň trochu znát, neboť bydlí právě v Rakousku.
Jak řízení rezortu kultury vypadat nemá
Čtěte také
A tak se obrací směrem k veřejnosti už jen prostřednictvím soukromé televize Slovan, která je známá z dezinformačních kruhů. Šimkovičová zde v minulosti působila jako moderátorka, takže jde pro ni o bezpečné prostředí, kde se nemusí obávat nepříjemných dotazů.
Například, proč jako ministryně obnovila oficiální kulturní spolupráci s Ruskem a Běloruskem, kterou její předchůdkyně přerušila po ruské invazi na Ukrajinu. Vždyť ruská agrese stále pokračuje.
Kvůli působení Šimkovičové v čele rezortu kultury vznikla na Slovensku petice, která požaduje, aby odstoupila z funkce. Její autoři kritizují absenci odborné vize, zatím ji podepsalo asi 190 tisíc lidí. Ministryně v reakci na to podala trestní oznámení. Ničeho se obávat nemusí, protože premiér Robert Fico jí už dříve vyjádřil podporu.
Díky svému krátkému, ale výraznému působení v čele rezortu kultury se stala Šimkovičová jedním z častých jmen, které skandují lidé na demonstracích proti Ficově vládě.
Podle zásady, že všechno zlé může být i pro něco dobré, by se dalo nahlížet i na Šimkovičovou. Jako ministryně patrně nebude přínosem pro slovenskou kulturu. Každopádně se jí podařilo otevřít celospolečenskou diskusi o tom, co všechno kultura je, co se jí týká a jak má vypadat. A svým přístupem dala i ona sama negativní příklad toho, jak řízení ministerstva kultury vypadat nemá.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
