Kamila Pešeková: Pokud se církev zastaví, onemocní. Papež Slováky překvapil tím, jak detailně zná místní situaci
Slovensko se stalo po Iráku druhou zemí, kterou letos na více než den navštívil papež František. Přítomnost hlavy katolické církve přinesla Slovákům radost, naději, nechybělo dojetí. A pokud se spekulovalo o tom, co vlastně papež Slovensku „přiveze“, nyní se dá říct jednoznačně, že se snažil sjednotit slovenskou společnost tím, že nabádal k dialogu.
Čtěte také
Jak se podařilo papeže přimět k cestě na Slovensko, zůstává stále trochu záhadou.
Formálně sice přijel na pozvání prezidentky Zuzany Čaputové, ale hlavní zásluhu na tom podle všeho mají diplomaté slovenského původu ve vatikánských službách.
Velký soulad mezi papežem a slovenskou hlavou státu byl cítit hned po příjezdu. Nešlo pouze o sympatie, ale o stejné hodnoty, které oba představitelé sdílejí, ať už jde o soucit a ochranu utiskovaných a slabých.
Paradoxní je, že během prezidentské předvolební kampaně v roce 2019 jeden ze slovenských katolických biskupů veřejně varoval, že volit liberální kandidátku Čaputovou je těžký hřích. Pro tohoto biskupa muselo být v uplynulých dnech přinejmenším neobvyklé vidět na jednom pódiu právě prezidentku Čaputovou společně s papežem Františkem a zároveň to, jak si spolu notovali.
Obejmout Slovensko
Pokud papežova návštěva vyvolala očekávání, tak v souvislosti s arcibiskupem Robertem Bezákem. 61letý biskup byl před devíti lety za bouřlivých okolností postaven mimo úřad. Dodnes se přesně nevysvětlilo, co bylo pro Vatikán hlavním důvodem ke kroku, ke kterému dochází jen vzácně.
Čtěte také
Papež se nyní při návštěvě Slovenska s Bezákem sešel osobně.
Během mše v Šaštíně nastal pozoruhodný moment, Bezák seděl opět po letech mezi ostatními slovenskými biskupy, a to na čestném místě. A jak známo, řeč symbolů je církvi velmi blízká. Působilo to, jako kdyby ani nebyl nikdy odvolaný.
Největší pozornost vyvolala papežova návštěva sociálně vyloučeného romského sídliště Luník IX. v Košicích. Popularita, která se papežovi dostává a celosvětová pozornost, která ho provází na každém jeho kroku, byla v jednu chvíli soustředěna na tuto část východního Slovenska, která je dlouhodobě na okraji zájmu všech politiků i společnosti.
Přímí účastníci, ať už jde o duchovní nebo laiky, mluví o setkání s papežem jako o velmi působivém. Jakoby se papež snažil symbolicky obejmout Slovensko a upokojit společnost v neklidných dobách, kdy čelí rozdělení, rozhádanosti, egoizmu, boji s korupcí. Papež dobře věděl, o čem mluvil. Důkazem toho byl postoj slovenské opozice, která měla možnost na setkání také přijít.
Čtěte také
Pozvání bylo spojené s jedinou podmínkou, a sice mít dvě dávky očkování proti covidu-19.
A protože je slovenská opozice kritická k vakcínám, volila raději egoistickou možnost vyhnout se tomuto setkání, než ustoupit a spojila to s útočnými prohlášeními. Stalo se tak přesto, že někteří představitelé dnešní opozice před volbami znenadání pravidelně objevují své sympatie ke křesťanství a vzpomínají, jak kdysi v útlém věku ministrovali.
Papež Slováky během svého pobytu v zemi několikrát udivil tím, jak detailně znal místní situaci. Některá jeho prohlášení jako by byla Slovensku šita na míru.
Když v Bratislavě, Košicích i Šaštíně opakovaně vyzýval samotnou církev k větší otevřenosti, odpuštění, dobru a velkorysosti, jakoby přesně pojmenoval místní problémy. „Pokud se církev zastaví, onemocní,“ uvedl František.
Během setkání v Košicích vzkázal nejen mládeži:
„Nenechte se ovládnout smutkem nebo rezignovaným znechucením těch, kteří hovoří, že se nic nezmění. Ten, kdo tomu uvěří, onemocní na pesimismus. Stížnosti a pesimismus nejsou křesťanské. Pán nemá rád smutek, ani když někdo ze sebe dělá oběť.“
Pokud by tato slova vzala za své většina Slováků, země by se proměnila k nepoznání.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
