Kamila Pešeková: Přinese návštěva papeže Slovensku překvapení?

8. červenec 2021

Hlava katolické církve, papež František, přijede v září na Slovensko. Jen několik hodin poté, co byla tato informace zveřejněna, ji okomentovaly snad všechny významnější osobnosti slovenského veřejného života. Slováci vnímají návštěvu jako čest, že se jim dostalo tolik pozornosti, a považují ji opravdu za velkou a mimořádnou událost.

Nakolik byly pozitivní ohlasy upřímné, nebo jen zdvořilé, není jasné. I když je katolická církev na Slovensku organizací, která očekává od věřících především poslušnost a oddanost, od duchovních právě na adresu papeže Františka zaznívala kritika jeho pokrokových myšlenek – paradoxně bez oddanosti papeži.

Čtěte také

Papež přijede nejprve na eucharistický kongres v Maďarsku, odtud se přesune na Slovensko, kde bude tři dny. 15. září slaví Slováci státní a církevní svátek sedmibolestné panny Marie, patronky Slovenska. Ten by měl František oslavit v poutním místě Šaštín.

Kromě toho pojede do Bratislavy, Prešova a Košic. Podle předběžných informací by měl navštívit košické sídliště Luník IX. Jde o ghetto, kde žije velká romská komunita v otřesných podmínkách. Je to místo, kterému se nejenom Košičané obloukem vyhýbají, ale ani žádná z dosavadních vlád nenašla odvahu problém řešit. Teď chce právě sem zavítat papež.

Zjevení z jiného světa

Na programu papeže Františka je i setkání s představiteli řeckokatolíků, kteří jsou součástí katolické církve a slouží podle východního obřadu. Papež věnuje dlouhodobě pozornost menšinovým katolickým církvím, kterých je na světě více než dvacet. Dává tak najevo, že je hlavou nejen římskokatolické, ale celé katolické církve.

Čtěte také

I když papežova cesta vyvolala na Slovensku kladné reakce, objevily se různé domněnky, proč se tam vydá právě nyní. Pokud se podíváme na dosavadní Františkovy cesty, vidíme, že jezdí často do míst, kde je potřeba něco zachraňovat nebo něčemu pomoct, dát svou fyzickou přítomností najevo podporu danému místu, případně konkrétním osobnostem.

V případě slovenské katolické církve by se tak mohlo dostat podpory bývalému trnavskému arcibiskupovi Róbertu Bezákovi. Ten poukazoval na finanční nejasnosti svého předchůdce Jána Sokola. Poté musel ze svého úřadu odejít a dnes působí na jednom bratislavském soukromém gymnáziu.

Je to téma, které rozdělilo i slovenské katolíky. Ti tradičnější považovali Bezákovu kauzu za uměle nafouknutou a biskupův konec dávali do souvislosti s jeho údajně příliš světským stylem života. Naopak pokrokovější katolíci za tím dodnes vidí intriku proti někomu, kdo chtěl přetnout staré vazby v klíčové slovenské diecézi a tím možná odstartovat i změny v celé slovenské církvi.

Čtěte také

Papež přijede na Slovensko na pozvání prezidentky Zuzany Čaputové, která ho v prosinci navštívila ve Vatikánu. Přitom právě před zvolením Čaputové, když kandidovala na prezidentku, někteří slovenští biskupové varovali. Trnavský biskup Ján Orosch, shodou okolností nástupce Róberta Bezáka, dokonce prohlásil, že volit Čaputovou je těžký hřích. Prezidentka se ale dlouhodobě věnuje ochraně slabých a v tomto smyslu sdílí stejné hodnoty s papežem Františkem.

Je to jiný směr, než který vyznávají někteří členové slovenského episkopátu. Mnozí biskupové jsou zakonzervovaní v minulosti, nejsou schopni sloužit lidem v současné době. Vlastně sloužit vůbec. Víra a tradice jsou tak propojené, že se mnohdy ztrácí náboženský obsah a zůstává jen forma.

Kamila Pešeková

Vůči věřícím vystupují z pozice autority, prostor na rovnocenný dialog je minimální. I proto mnozí slovenští věřící pohlížejí na papeže Františka jako na zjevení z jiného světa. Nerozumí mu, nechápou, o co mu jde. O to víc mohou být překvapeni, až ho za několik týdnů zažijí naživo.

Na druhé straně – očekávat, že by papežova návštěva přinesla Slovensku zázrak, to asi nelze. Ale jak rádi citují kněží nejen na Slovensku evangelistu Lukáše, u Boha není nic nemožné.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.