Kamila Pešeková: Přinese návštěva papeže Slovensku překvapení?
Hlava katolické církve, papež František, přijede v září na Slovensko. Jen několik hodin poté, co byla tato informace zveřejněna, ji okomentovaly snad všechny významnější osobnosti slovenského veřejného života. Slováci vnímají návštěvu jako čest, že se jim dostalo tolik pozornosti, a považují ji opravdu za velkou a mimořádnou událost.
Nakolik byly pozitivní ohlasy upřímné, nebo jen zdvořilé, není jasné. I když je katolická církev na Slovensku organizací, která očekává od věřících především poslušnost a oddanost, od duchovních právě na adresu papeže Františka zaznívala kritika jeho pokrokových myšlenek – paradoxně bez oddanosti papeži.
Čtěte také
Papež přijede nejprve na eucharistický kongres v Maďarsku, odtud se přesune na Slovensko, kde bude tři dny. 15. září slaví Slováci státní a církevní svátek sedmibolestné panny Marie, patronky Slovenska. Ten by měl František oslavit v poutním místě Šaštín.
Kromě toho pojede do Bratislavy, Prešova a Košic. Podle předběžných informací by měl navštívit košické sídliště Luník IX. Jde o ghetto, kde žije velká romská komunita v otřesných podmínkách. Je to místo, kterému se nejenom Košičané obloukem vyhýbají, ale ani žádná z dosavadních vlád nenašla odvahu problém řešit. Teď chce právě sem zavítat papež.
Zjevení z jiného světa
Na programu papeže Františka je i setkání s představiteli řeckokatolíků, kteří jsou součástí katolické církve a slouží podle východního obřadu. Papež věnuje dlouhodobě pozornost menšinovým katolickým církvím, kterých je na světě více než dvacet. Dává tak najevo, že je hlavou nejen římskokatolické, ale celé katolické církve.
Čtěte také
I když papežova cesta vyvolala na Slovensku kladné reakce, objevily se různé domněnky, proč se tam vydá právě nyní. Pokud se podíváme na dosavadní Františkovy cesty, vidíme, že jezdí často do míst, kde je potřeba něco zachraňovat nebo něčemu pomoct, dát svou fyzickou přítomností najevo podporu danému místu, případně konkrétním osobnostem.
V případě slovenské katolické církve by se tak mohlo dostat podpory bývalému trnavskému arcibiskupovi Róbertu Bezákovi. Ten poukazoval na finanční nejasnosti svého předchůdce Jána Sokola. Poté musel ze svého úřadu odejít a dnes působí na jednom bratislavském soukromém gymnáziu.
Je to téma, které rozdělilo i slovenské katolíky. Ti tradičnější považovali Bezákovu kauzu za uměle nafouknutou a biskupův konec dávali do souvislosti s jeho údajně příliš světským stylem života. Naopak pokrokovější katolíci za tím dodnes vidí intriku proti někomu, kdo chtěl přetnout staré vazby v klíčové slovenské diecézi a tím možná odstartovat i změny v celé slovenské církvi.
Čtěte také
Papež přijede na Slovensko na pozvání prezidentky Zuzany Čaputové, která ho v prosinci navštívila ve Vatikánu. Přitom právě před zvolením Čaputové, když kandidovala na prezidentku, někteří slovenští biskupové varovali. Trnavský biskup Ján Orosch, shodou okolností nástupce Róberta Bezáka, dokonce prohlásil, že volit Čaputovou je těžký hřích. Prezidentka se ale dlouhodobě věnuje ochraně slabých a v tomto smyslu sdílí stejné hodnoty s papežem Františkem.
Je to jiný směr, než který vyznávají někteří členové slovenského episkopátu. Mnozí biskupové jsou zakonzervovaní v minulosti, nejsou schopni sloužit lidem v současné době. Vlastně sloužit vůbec. Víra a tradice jsou tak propojené, že se mnohdy ztrácí náboženský obsah a zůstává jen forma.
Vůči věřícím vystupují z pozice autority, prostor na rovnocenný dialog je minimální. I proto mnozí slovenští věřící pohlížejí na papeže Františka jako na zjevení z jiného světa. Nerozumí mu, nechápou, o co mu jde. O to víc mohou být překvapeni, až ho za několik týdnů zažijí naživo.
Na druhé straně – očekávat, že by papežova návštěva přinesla Slovensku zázrak, to asi nelze. Ale jak rádi citují kněží nejen na Slovensku evangelistu Lukáše, u Boha není nic nemožné.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.