Kamila Pešeková: Co přinesou Slovensku nové strany Za ľudí a Vlasť?
Na Slovensku klepou na dveře parlamentní volby. Pomalu se začíná krystalizovat, které nové strany do nich nastoupí a pokusí se získat mandáty.
Platí to například i o straně Za ľudí, kterou založil bývalý slovenský prezident Andrej Kiska. Před několika dny měla strana ve východoslovenských Košicích svůj ustavující sjezd a zvolila si do čela právě bývalou hlavu státu.
Čtěte také
Průzkumy jí zatím dávají dobré šance, a to že se do parlamentu dostane. Přesto je ale dosud hodně daleko od svých původních ambic stát se hlavní stranou slovenské opozice. Skutečnost, že oficiálně vznikla v Košicích, je možné považovat za signál, že chce přistupovat k politice trochu jinak.
Jinak než strany, které jsou již zavedené a případně už byly ve vládě, ale i než politické subjekty, které vznikly teprve nedávno. Dá se to interpretovat tak, že chce jít i tam, kde dosud slyšeli o úspěších slovenské ekonomiky pouze z vyprávění, sami to ale ve svých životech nestihli pocítit.
To je případ regionů na východním Slovensku, které se potýkají s řadou problémů a neduhů, například vysokou nezaměstnaností nebo neutěšenou situací Romů. Proto hraje v strukturách strany tak velkou roli dlouholetý starosta Spišského Hrhova Vladimír Ledecký, který má velké úspěchy se zapojením romské komunity do života obce.
Vlasť a Štefan Harabin
Nepřekvapí proto, že potenciální spojenci pohlížejí na Kiskovo uskupení s nedůvěrou a snaží se ho vtáhnout do nějaké formy předvolební spolupráce či dokonce koalice. To je patrné z chování liberální koalice Progresívní Slovensko/Spolu, která je v první řadě vnímána jako záležitost velkých měst a dobře situovaných občanů. Kisku nyní vnímají jako konkurenta, který je může připravit o rozhodující hlasy v úsilí poslat současné vládní strany, Smer a Slovenskou národní stranu, do opozice.
Čtěte také
Pohyb ale v posledních dnech nastal i na opačné straně politické barikády. Kontroverzní soudce a bývalý prezidentský kandidát Štefan Harabin oznámil záměr založit vlastní politické uskupení. Má se jmenovat Vlasť a zatím nejsou k dispozici čísla, která by dokázala doložit její potenciál mezi občany.
Lze ho ale přibližně odvodit od výsledků, které dosáhl Harabin v prvním kole prezidentských voleb, kdy pro něj hlasovalo více než 14 procent občanů. A skončil díky tomu na třetím místě. Také se dá odhadnout, s jakými tématy se pokusí oslovit veřejnost: slovními výpady proti Evropské unii a NATO, voláním po zrušení protiruských sankcí, stejně tak po obnovení čehosi, co Harabin během prezidentské kampaně označoval jako „slovanskou vzájemnost“.
Trochu ubere hlasy neonacistovi Kotlebovi, trochu Slovenské národní straně a pravděpodobně i Smeru. To jí ale nebude bránit v tom, aby po volbách, pokud to bude zapotřebí, pomohla udržet u moci stranu Smer. I když se Harabinova Vlasť tváří jako nová strana, může právě ona přispět k zakonzervování starých pořádků.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
