Kalhousová: Útoky Hizballáhu činí sever Izraele neobyvatelným. Armáda je unavená, ale musí reagovat
Izrael zahájil rozsáhlé vzdušné útoky na základny libanonského hnutí Hizballáh. Mluvčí izraelské armády nevyloučil ani pozemní operaci, pokud bude potřeba k tomu, aby se do severního Izraele mohli vrátit evakuovaní lidé. „Izraelci vědí, že na konstantní bombardování nelze nereagovat, severní část země je prakticky neobyvatelná. Ani opozice není proti, ale je otázka, jak dlouho bude ofenziva trvat a v jaké míře,“ říká pro Český rozhlas Plus expertka Irena Kalhousová.
„Ztráty, které Hizballáh v posledních dnech utrpěl, jsou skutečně veliké. Otázkou ale je, zda natolik veliké, aby mu to zabránilo situaci eskalovat,“ poznamenává ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Čtěte také
Hizballáh patří k nejlépe vyzbrojeným nestátním organizacím na světě, podle odhadů disponuje 150 až 200 tisíci raketami. Den po útocích ze 7. října se zapojil do války proti Izraeli a na jeho území vyslal na osm tisíc raket. Kvůli tomu muselo být evakuováno zhruba 70 tisíc Izraelců.
Civilisté umírají i v Libanonu, letecký útok na velitelství Hizballáhu v hustě obydlené čtvrti Bejrútu si vedle 16 členů hnutí vyžádal desítky dalších obětí včetně tří dětí.
„Zatím to vypadá, že Izrael má Hizballáh velmi dobře zmapovaný. Útoky jsou cílené na odpalovací zařízení a civilních obětí zatím není tolik. Ale to neznamená, že nejsou, jen za posledních deset měsíců na libanonské straně zemřelo více než 500 lidí, samozřejmě mnoho z nich byli představitelé Hizballáhu,“ uvádí odbornice.
Dlouhá válka
Cílem Izraele je vytlačit ozbrojence za řeku Lítání, která vymezuje pásmo, v němž podle rezoluce OSN mohou operovat pouze mezinárodní síly a libanonská armáda. „Modré přilby se procházely po jižním Libanonu a měly dohlížet na její naplňování. Hizballáhu se zde ale bez zábran podařilo vybudovat hustou infrastrukturu,“ popisuje.
Naopak Hizballáh deklaruje, že v útocích na Izrael nepoleví, dokud nebude uzavřeno příměří v Gaze.
Čtěte také
„Není to ale jediný spor, ve válce jsou spolu po mnoho let. Oficiálně bojují proti izraelské okupaci maličkého libanonského území na Golanských výšinách, u nějž je ale sporné, zda nepatří Sýrii. Je to spíš záminka,“ míní Kalhousová.
Ve skutečnosti je prý Hizballáh spojencem Íránu, který ho aktivuje, kdykoli potřebuje bojovat proti Izraeli, například když se potřebuje bránit tlaku USA. Právě Spojené státy americké se nyní obávají další eskalace konfliktu, která by mohla vést k většímu zapojení Íránu.
„Pak je otázkou, jak by Spojené státy reagovaly. Jestli by nebyly nuceny vstoupit do dalšího Blízkovýchodního konfliktu, což nechtějí, a rozhodně ne několik týdnů před svými prezidentskými volbami,“ dodává.
Také Izrael má stále v paměti válku v roce 2006, v níž hodně ztratily obě strany. „Izraelská armáda je silná, ale také strašně unavená. Nikdy ještě nebyla v tak dlouhé válce, její vojáci, velmi často záložáci, prakticky rok nebyli doma. A to se podepisuje na náladě v zemi,“ podotýká.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Írán musí reagovat na smrt Haníji. Na Blízkém východě platí jen síla a zákon odvety, říká exdiplomat
Izrael se připravuje na možný odvetný útok Íránu a jeho spojenců. „Na Blízkém východě se reagovat musí,“ říká Jiří Schneider, bývalý velvyslanec v Izraeli.
-
Jan Fingerland: Také Hizballáh staví tunely do Izraele. Možná lepší než Hamás
Izraelce překvapilo, jak rozvinutý systém tunelů se Hamásu podařilo postavit pod Gazou. Teď vyvstává otázka, jestli je nečeká podobné překvapení na hranicích s Libanonem.
-
Půjde Hizballáh do války s Izraelem? Vše podstatné o hře nervů na Blízkém východě
Hizballáh váhá. Pustí se do pozemního boje s Izraelem? Rozhoří se naplno boje i na severní frontě? A hlavně – jakou moc má nad teroristy Írán?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.